Aktuálně: Ve snaze zvýšit bezpečnost dodávek energie v EU dnes členské státy dosáhly politické dohody o dobrovolném snížení poptávky po zemním plynu tuto zimu o 15 %.
Rada pro energetiku v Bruselu dnes podpořila návrh nařízení Rady o koordinovaném snížení spotřeby plynu v rámci balíčku opatření s názvem „Save Gas for a Safe Winter“, který připravila Evropská komise. Cílem tohoto balíčku je příprava zemí Evropské unie na nadcházející zimu v případě přerušení dodávek ruského plynu. Mimořádnou Radu pro energetiku svolal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, informoval portál MPO.
„Dnešní dohoda o úsporách je jasným signálem, že jsme pro naši jednotu ochotni se uskromnit a učinit kroky, které pro některé státy nebudou vůbec jednoduché,“ uvedl Síkela na svém twitterovém účtu.
Jak vyplývá z tiskové zprávy Rady EU, členské státy se dohodly, že mezi 1. srpnem 2022 a 31. březnem 2023 sníží poptávku po plynu o 15 % ve srovnání se svou průměrnou spotřebou za posledních pět let, a to pomocí opatření dle vlastního výběru.
Vzhledem k tomu, že všechny země EU vyvinou maximální úsilí ke snížení spotřeby, Rada upřesnila některé výjimky a možnosti požádat o výjimku z povinného cílového snížení, aby se zohlednila konkrétní situace členských států a zajistilo se, že snížení poptávky po plynu účinně zvýší bezpečnost dodávek v EU.
Rada se dohodla na tom, že členské státy, které nejsou propojeny s plynárenskými sítěmi jiných členských států, jsou od povinného snižování poptávky po plynu osvobozeny, neboť by nemohly uvolnit významný objem plynu z plynovodu ve prospěch jiných členských států. Členské státy, jejichž elektrické rozvodné sítě nejsou synchronizovány s evropskou elektroenergetickou soustavou a jsou silně závislé na plynu pro výrobu elektřiny, mají rovněž výjimku, aby se zabránilo riziku krize dodávek elektřiny.
Členské státy mohou požádat o výjimku s cílem přizpůsobit své povinnosti týkající se snížení poptávky, pokud mají omezené propojení s jinými členskými státy a mohou prokázat, že jejich kapacity pro vývoz prostřednictvím propojení nebo jejich domácí infrastruktura LNG jsou v co největší míře využívány k přesměrování plynu do jiných členských států.
Členské státy mohou rovněž požádat o výjimku, pokud překročily své cíle v oblasti plnění skladovacích zařízení, pokud jsou silně závislé na plynu jako vstupní surovině pro kritická průmyslová odvětví nebo pokud se jejich spotřeba plynu v uplynulém roce ve srovnání s průměrem za posledních pět let zvýšila alespoň o 8 %.
Při výběru opatření ke snížení poptávky se členské státy dohodly, že by měly upřednostňovat opatření, která nemají dopad na chráněné zákazníky, jako jsou domácnosti a základní služby pro fungování společnosti – například kritické subjekty, zdravotní péče a obrana. Mezi možná opatření patří snížení spotřeby plynu v odvětví elektřiny, opatření na podporu přechodu na jiná paliva v průmyslu, vnitrostátní osvětové kampaně, cílené povinnosti omezit vytápění a chlazení a tržní opatření, jako jsou dražby mezi společnostmi.
Nařízení je výjimečným a mimořádným opatřením, které je plánováno na omezenou dobu. Bude proto platit po dobu jednoho roku a Komise provede do května 2023 jeho přezkum s cílem zvážit prodloužení jeho platnosti s ohledem na obecnou situaci v oblasti dodávek plynu v EU.
Následné tiskové konference se účastnili Jozef Síkela, eurokomisařka Kadri Simsonová a ukrajinský ministr pro energetiku German Galušenko.
Další podrobnosti najdete v tiskové zprávě Rady EU (dostupná v češtině zde).