Rada guvernérů se ve čtvrtek 8. září rozhodla zvýšit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 75 bazických bodů.
Vzhledem k rekordní inflaci se Evropská centrální banka rozhodla pro největší zvýšení úrokových sazeb od zavedení hotovostního eura: Hlavní úroková sazba v eurozóně se zvyšuje o 0,75 procentního bodu na 1,25 %, informovala německá Tagesschau.
Rada guvernérů ECB již signalizovala další zvýšení úrokových sazeb o 0,5 procentního bodu na svém zářijovém zasedání. Protože však míra inflace v poslední době nadále rostla, zvýšil se tlak na strážce euroměny, aby rozhodli o ještě větším kroku v oblasti úrokových sazeb. Vyšší úrokové sazby mohou působit proti rostoucí míře inflace.
Rada guvernérů očekává, že úrokové sazby bude dále zvyšovat, neboť inflace zůstává příliš vysoká a je pravděpodobné, že nad cílem zůstane po delší dobu, uvádí se v tiskovém prohlášení. Podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla inflace v srpnu 9,1 %. Prudký nárůst cen energií a potravin, poptávkové tlaky v některých sektorech v důsledku znovuotevření ekonomiky a problémy v dodávkách ženou inflaci stále vzhůru. Cenové tlaky nadále zesilují a šíří se napříč ekonomikou a inflace může v blízkém horizontu dále růst. S tím, jak stávající faktory inflace časem oslabí a návrat měnové politiky k normálu se promítne do ekonomiky a tvorby cen, inflace poklesne.
Pokud jde o další vývoj, pracovníci ECB výrazně revidovali své projekce inflace směrem vzhůru a v současnosti se očekává, že inflace dosáhne průměrné úrovně 8,1 % v roce 2022, 5,5 % v roce 2023 a 2,3 % v roce 2024.
Hospodářský růst zpomaluje
Šéfka ECB Christine Lagardeová ve svém projevu na tiskové konferenci kromě jiného okomentovala ekonomickou situaci v eurozóně: „Po oživení v první polovině roku 2022 ukazují nedávné údaje na výrazné zpomalení hospodářského růstu v eurozóně, přičemž se očekává, že ekonomika bude později v roce a v prvním čtvrtletí roku 2023 stagnovat. Velmi vysoké ceny energií snižují kupní sílu příjmů obyvatelstva, a přestože se omezení v dodávkách zmírňují, stále omezují hospodářskou aktivitu. Kromě toho nepříznivá geopolitická situace, zejména neodůvodněná agrese Ruska vůči Ukrajině, zatěžuje důvěru podniků a spotřebitelů.
Zatímco ve třetím čtvrtletí podporoval hospodářský růst čilý cestovní ruch, ve zbytku letošního roku očekáváme jeho výrazné zpomalení. To má čtyři hlavní důvody. Zaprvé, vysoká inflace tlumí výdaje a výrobu v celé ekonomice a tyto protiproudy posiluje přerušení dodávek plynu. Za druhé, silné oživení poptávky po službách, které přišlo s oživením ekonomiky, bude v nadcházejících měsících ztrácet na síle. Zatřetí, oslabení světové poptávky, a to i v souvislosti s přísnější měnovou politikou v mnoha velkých ekonomikách, a zhoršující se podmínky obchodu budou znamenat menší podporu pro ekonomiku eurozóny. Začtvrté, nejistota zůstává vysoká a důvěra prudce klesá.
Současně zůstává trh práce silný, což podporuje hospodářskou aktivitu. Zaměstnanost se ve druhém čtvrtletí roku 2022 zvýšila o více než 600 000 osob a míra nezaměstnanosti byla v červenci na historickém minimu 6,6 %. Při pohledu do budoucna je pravděpodobné, že zpomalující ekonomika povede k určitému zvýšení míry nezaměstnanosti.
Opatření fiskální podpory na zmírnění dopadu vyšších cen energií by měla být dočasná a zaměřená na nejzranitelnější domácnosti a firmy, aby se omezilo riziko podněcování inflačních tlaků, zvýšila efektivita veřejných výdajů a zachovala udržitelnost dluhu. Strukturální politiky by se měly zaměřit na zvýšení růstového potenciálu eurozóny a podporu její odolnosti.“
Lagardeová upozornila také na rizika:
„V souvislosti se zpomalováním světové ekonomiky jsou rizika pro růst především na straně poklesu, a to zejména v nejbližším období. Jak se odráží v nepříznivém scénáři v projekcích útvarů Komise, významným rizikem pro růst zůstává dlouhotrvající válka na Ukrajině, zejména pokud by firmy a domácnosti čelily omezení dodávek energií. V takové situaci by mohlo dojít k dalšímu zhoršení důvěry a omezení na straně nabídky by se mohla opět prohloubit. Také náklady na energie a potraviny by mohly zůstat trvale vyšší, než se očekává. Další zhoršení globálního ekonomického výhledu by mohlo být další brzdou zahraniční poptávky eurozóny.“
Celý projev najdete zde v angličtině.
Psali jsme: