Evropská komise v neděli vyzvala k zadržení odhadem 7,5 miliardy eur z evropských fondů Maďarsku kvůli obavám z korupce.
Operační programy EU se týkají konkrétních investičních projektů pro daná období a různé oblasti a obory činnosti. Země EU čerpají v rámci programů unijní prostředky pro svůj rozvoj. Evropský soudní dvůr ovšem nyní disponuje nástrojem, který může na základě „ochrany rozpočtu EU“ uvalit sankce na země, které „porušily základní hodnoty EU“. Zemí, která podle představitelů EU porušuje hodnoty právního státu, je nyní podle komisařů EU Maďarsko, o němž prohlásili, že již není plně fungující demokracií, ale „hybridním režimem volební autokracie“. Ve svém usnesení svalují vinu za tuto situaci přímo na premiéra Viktora Orbána. Eurokomisař Johannes Hahn, odpovědný za rozpočet a administrativu, uvedl, že rozhodnutí o uložení finančního postihu přijali komisaři jednomyslně. Maďarsko podle komise trpí „systematickými nesrovnalostmi“ v procesu zadávání veřejných zakázek, střetu zájmů ze strany vládních úředníků a slabosti ve vyšetřování a stíhání v případech týkajících se fondů EU. V důsledku tohoto je čerpání peněz z fondů EU Maďarskem rizikové pro rozpočet Unie.
Budapešť by nyní měla urychleně implementovat opatření k nápravě. O jaká opatření se jedná? Komise po Maďarsku požaduje zřízení nového a nezávislého úřadu pro bezúhonnost a protikorupční pracovní skupiny, úpravu trestního zákoníku, aby bylo možno provádět soudní přezkum rozhodnutí žalobců, zavedení elektronického veřejného systému zadávání veřejných zakázek a provádění školení pro malé a střední podniky a mikropodniky o postupech zadávání veřejných zakázek. Milan Nic, vedoucí pracovník Německé rady pro zahraniční vztahy (DGAP), zdůraznil, že pro Evropskou komisi je takovéto opatření vůči členské zemi EU novinkou: je to poprvé v historii, kdy navrhuje pozastavení vyplácení fondů EU členskému státu. “Doporučená částka je značná, dostane maďarskou vládu pod tlak, aby zavedla dodatečná opatření proti systémové korupci a zvýšila transparentnost při vyplácení kohezních fondů EU,” uvedl radní.
Rada má nyní jeden měsíc na to, aby rozhodla, zda bude pokračovat v doporučení Komise. Pokud tak učiní, Maďarsko dostane jeden měsíc na svou odpověď. Rozhodnutí na úrovni Rady pak bude vyžadovat kvalifikovanou většinu (nikoli jednomyslnost), aby bylo přijato. Piotr Buras, vedoucí varšavské kanceláře Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR), ovšem pochybuje, že rozhodnutí, které popsal jako „demonstraci odhodlání Komise zůstat tvrdá, pokud jde o porušování právního státu“, by mělo skutečně za následek méně finančních prostředků pro Budapešť. “Konečné rozhodnutí vyžaduje kvalifikovanou většinu v Radě, a je tedy čistě politické. Mnoho zemí si dá pozor na takto drastický krok – viděli jsme to v postupu podle článku 7, kdy nebylo možné zařídit 4/5 většinu pro konstatování, že existují vážná rizika pro právní stát v Polsku nebo Maďarsku, nemluvě o finančních škrtech,“ řekl. “Pokud Maďarsko podnikne nějaké reformní kroky, což už vlastně udělalo, očekával bych dohodu, která umožní Radě odmítnout návrh Komise,” dodal. Zdůraznil, že probíhající jednání mezi Bruselem a Budapeští o plánu obnovy Maďarska jsou mnohem důležitější. Maďarsko je totiž jediným členským státem, kterému Brusel neschválil plán získat část z 800 miliard eur z fondů na obnovu po COVID.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.