Přečetli jsme: Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker čelí vyšetřování EP, které se týká daňových úniků prostřednictvím Lucemburska a na úkor jiných zemí.
ARD Tagesschau. Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise, bude muset vypovídat před vyšetřovacím výborem Evropského parlamentu ke kauze tzv. Panama Papers. Evropští Zelení ho závažně obviňují a mají k dispozici nové důkazy.
Norbert Naulin vede skupinu pro organizovanou kriminalitu a daňové úniky v Severním Porýní-Vestfálsku. Zatímco obvykle pracuje v utajení, minulý rok vystoupil ke kauze tzv. Panama Papers ve vyšetřovacím výboru Evropského parlamentu.
Jen téměř mimochodem uvedl, že je vidět časový bod, v němž vznikla většina offshorových firem. Šlo cíleně o to, aby se obešla evropská směrnice k úrokům (savings tax directive). A výsledek vyšetřování: většina účtů offshorových firem byla vedena bankami v Lucembursku. „Tato nápomoc k daňovým únikům je systematickou a organizovanou formou hospodářské kriminality,“ uvedl Naulin.
Juncker bude právě s těmito výroky konfrontován. Zástupcům Zelených se podařilo shromáždit data, která Naulinova slova podtrhují. Podle údajů Banky pro mezinárodní platby (BIS) je možno ukázat, že Lucembursko na úkor jiných zemí pomáhalo daňovým únikům a poskytovalo jim ve velkovévodství útočiště pro jejich peníze. A poprvé jsou zde i čísla této lucemburské politiky: asi 197,99 milionů dolarů uteklo před finančním úřadem. „Lucembursko nejprve rozředilo evropská pravidla a následně si jeho banky z toho udělaly kšeft. A Juncker celou dobu přihlížel,“ uvádí zástupce Zelených.
Když byl Juncker ještě premiérem Lucemburska, bylo zde rozhodnutí na úrovni EU bojovat společně proti daňovým únikům. Na počátku 21. století šlo o tzv. evropskou úrokovou směrnici. Lucembursko se ovšem ze všech sil snažilo zachovat bankovní tajemství země. A úspěšně: neboť vklady cizinců v Lucembursku od počátku jednání o směrnici až do finanční krize masivně vzrostly, ukazují údaje Zelených.
Obchod s daňovými úniky byl Lucembursku umožněn tím, že se mu ostatní státy snažily zabránit.
Data Zelených ukazují ještě něco: především německé peníze tekly do Lucembursko. Už při jednání o směrnici, ale především poté, co vstoupila v platnost v roce 2005 vystoupaly vklady ze 100 mld. dolarů roku 2000 na 264 mld. dolarů v roce 2007.
Lucembursko se bránilo tzv. automatické výměně informací a místo toho preferovalo srážkovou daň, kterou ale chtělo nasadit jen velmi nízko, nejvýše na úrovni deseti procent. Toho nakonec Lucembursko nedosáhlo, ale bylo zde odstupňování k 15 %. Lucembursko si ovšem vymohlo další výjimky. Tato srážková daň měla platit jen pro fyzické osoby, tedy jen pro jejich osobní účty, ale ne pro účty firemní. Takže směrnicí byly nedotčeny firemní konta s adresou v zemích, kde by směrnice neplatila. Takže založení firmy právě třeba v Panamě znamenalo možnost se odvodu daně vyhnout.
Až rok 2014 ukončil tyto výjimky pro Lucembursko. Od té doby platí automatická výměna informací – krátce předtím se Juncker přešel z funkce premiéra do Evropské komise. Nebude tedy obviněními Zelených překvapen, uvádí Tagesschau.
Koneckonců před rokem a půl čelil obviněním v tzv. kauze Luxleaks, které ukazovaly na daňové dohody velkých firem v Lucembursku.
Juncker už se tehdy bránil tím, že nikdy v Lucembursku žádný systém daňových úniků a vyhýbání se dani nevytvořil. Prý by to bylo přecenění jeho schopností.
Texty zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.
Ilustrační obrázek: Autor – EU2016 SK – PRESS CONFERENCE ROBERT FICO AND JEAN-CLAUDE JUNCKER 01_07_2016, CC0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=51577564