Jazzové okénko Jana Schneidera: Park Mechanics, Boat Rock a Lloyd 1966 Portugalsko

Nedělní průvodce jazzem Jana Schneidera pokračuje dalším dílem. Pro fanoušky jsou připraveny další tři jazzové skladby.

Sólovému klavíru v jazzu moc pozornosti nevěnuji (na rozdíl od hudby klasické, kde je tomu naopak). Nicméně Myra Melford (zde je její Park Mechanics) je výjimkou, možná trochu i proto, že její sólová improvizace je svým způsobem moderní klasika. Posuďte sami.

Marion Brown namíchal ve skladbě Boat Rock krásnou směsku rockové rytmické figury a freejazzového vřeštění nad tím (to obstarávají Marion Brown a jeho divoký altsaxofon a průrazná trumpeta Ambrose Jacksona). A pod tím pulsuje nádherný vibrafon Güntera Hampela, jako vždy úžasně vynalézavá basa Barre Phillipse a poctivé bubny Steve McCalla. A jestli si přitom někdo pomyslí na nespoutané, ale inspirativní saxofonové variace Vráti Brabence, ocitne se na stejné lodi, a bude nás tam povícero!

Naprostá klasika: Charles Lloyd a jeho kvartet v nejslavnější sestavě – na klavír Keith Jarrett, kontrabas Cecil McBee a buben Jack de Johnette – v Portugalsku 1966. Záznam sice není příliš kvalitní, ale dobrá hudba se prodere k vašim duším i tak. Charles Lloyd byl charakteristický nejen tím, co hrál, ale i jak to hrál – atmosféra, kterou uměl navodit, byla prostě jedinečná.

 

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.