V Německu a částečně v celé Evropě dochází ke zrychlující se deindustrializaci, vysoké ceny energií tomu napomáhají.
Hororový scénář, který načrtli němečtí ekonomičtí představitelé, může být jen stěží horší – předpokládá, že německé hospodářství bude čelit mnohem více než jen recesi, ale strukturálnímu zlomu, který by mohl Německo i Evropu přivést k hospodářskému krachu.
„Podniky dnes potřebují především jednu věc: bezpečné dodávky cenově dostupné energie. Pokud se nám to v krátké době nepodaří, budeme se muset s mnoha podniky a jejich pracovními místy rozloučit ještě před koncem zimy,“ prohlásil Peter Adrian, prezident Svazu německých průmyslových a obchodních komor (DIHK).
Otázky, před kterými stojí vedoucí pracovníci v celé zemi, jsou existenční povahy: Jak dlouho můžeme ještě odolávat vysokým cenám energií? Jak můžeme ušetřit? Vyplatí se ještě vůbec výroba v Německu? Nebo je čas odstěhovat se někam, kde ceny energií nejsou tak vysoké?
Například v červnu 8 % podniků oznámilo Německému svazu chemického průmyslu (VCI) omezení výroby v důsledku vysokých cen energií a surovin a 5 % podniků uvedlo, že výroba byla přesunuta do zahraničí. Nejnovější regionální průzkumy nyní ukazují zřetelné zhoršení. Ve významné chemické lokalitě Severního Porýní-Vestfálska 34 % podniků v září uvedlo, že snížilo výrobu. 13 procent již přesunulo výrobu do zahraničí. 56 % společností omezilo plánované investice na příští rok.
Pokud jde o automobilové odvětví, tak v důsledku extrémně vysokých nákladů na energie již 10 % podniků omezuje výrobu. Téměř třetina v současnosti uvažuje o omezení výroby. Není proto překvapivé, že 85 % podniků považuje Německo za mezinárodně nekonkurenceschopnou lokalitu, pokud jde o ceny energie a bezpečnost dodávek energie. To má dopad i na investiční záměry: Pouze 3 % společností chtějí zvýšit své investice v Německu. Naproti tomu 22 % chce přesunout investice do zahraničí.
Skupina Kirchhoff působí v Německu od roku 1785 a je jedním z nejvýznamnějších dodavatelů automobilových dílů v zemi. „V příštích měsících se začne zjišťovat, kdo si vůbec ještě může dovolit vyrábět v Německu,“ říká Arndt Kirchhoff, předseda poradního sboru rodinného podniku. Dříve tvořily elektřina a plyn 3 až 4 procenta nákladů společnosti. Od ruské invaze na Ukrajinu se tento podíl vyšplhal na 12 %. „V takové situaci se investice v Německu přestávají vyplácet,“ říká 67letý muž.
Ekonom Clemens Fuest se domnívá, že kardinální chybou Německa bylo, že rozebralo svůj energetický systém založený na jaderné, uhelné a plynové energii dříve, než byl připraven nový systém založený na obnovitelných zdrojích energie. To je hlavní příčinou nejistoty, kterou pociťují průmyslové podniky a kterou ještě umocnila současná katastrofa cen plynu a elektřiny.
***
Portál Akademie-Bergstrasse vytvořil vlastní „Databáze deindustrializace“, kde zaznamenává případové studie vznikající deindustrializace. Zaměřuje se na Německo. Jsou však zdokumentovány i vybrané případy deindustrializace v Evropě. Uveďme několik příkladů:
Těžební a obchodní skupina Glencore zastaví výrobu ve své zinkové huti v německém Nordenhamu od 1. listopadu 2022. „Pozastavení výroby je reakcí na různé vnější faktory, které ovlivňují společnost i celý evropský průmysl,“ uvedl podle prohlášení společnosti předseda dozorčí rady Koen Demesmaeker. Dodal, že zmrazení výroby bude zachováno, dokud se nezlepší makroekonomické podmínky.
Chemický průmysl v Leuně omezuje výrobu kvůli energetické krizi. Chemický průmysl v Sasku-Anhaltsku je podle webu Tichys Einblick kvůli vysokým cenám plynu na pokraji kolapsu.
Společnost Duralex, dlouholetý francouzský výrobce skleněného nádobí, jehož robustní sklenice jsou standardním vybavením mnoha školních jídelen, na pět měsíců zavírá svou továrnu v departementu Loiret – kvůli vysokým cenám energií.
Psali jsme:
- Zatímco evropské hutě zavírají, Indonésie vidí skvělou příležitost
- Výroba hliníku uprostřed energetické krize zpomaluje
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.