Pařížský soud podpořil organizátory Miss France v pátečním rozsudku, který zamítl tvrzení feministické skupiny, že soutěž krásy byla diskriminační ve způsobu výběru kandidátek.
Feministky využily ustanovení pracovního práva ve francouzských zákonech, kdy jedna ze žalobkyň uvedla, že soutěž krásy byla diskriminační ve způsobu, jakým vybírala kandidátky. Organizátoři Miss France tak byli postaveni před pracovní soud. Důvodem byla minimální stanovená výška 170 cm, svobodný stav a rovněž pravidlo, kdy do soutěže mají přístup jen ženy, které se v minulosti nedaly veřejně fotografovat nahoře bez. Sdružení „Osez le feminisme“ (Odvažte se být feministkou) spolu se třemi neúspěšnými soutěžícími podalo již v říjnu 2021 žalobu proti promotérům a producentům Miss France vzhledem k jejich údajnému porušování francouzského pracovního práva.
Pracovní soud na pařížském předměstí Bobigny argumenty žalobkyň odmítl. Uskupení Osez le feminisme vzápětí uvedlo v prohlášení, že jde o „neúnosné rozhodnutí prodlužující náborový proces, který je diskriminační a nezákonný“. Feministky zvažují, zda se odvolat, chtějí si ale počkat na argumenty podporující rozhodnutí soudu. Organizátoři soutěže — Miss France Company a Endemol Production — vydali prohlášení, v němž uvedli, že jsou „potěšeni, že jejich argumenty byly vyslyšeny“. Miss Francie podle nich „pokračuje v propagaci všech žen“. Miss France se v roce 2021 stala terčem útoku i ze strany tehdejší ministryně pro rovnost žen a mužů Elisabeth Morenové, jež odsoudila „zastaralá pravidla, která mohou být diskriminační“. A jaká pravidla byla při náboru do posledního ročníku soutěže? Změna nastala v oblasti věku a stavu. Dříve bylo věkové rozmezí 18 – 24 let, nyní může vstoupit každá žena starší 18 let, bez ohledu na výšku a stav. Nemusí jít o bezdětnou ženu a poprvé byla povolena i viditelná tetování. Soutěžit mohly také transgender ženy, které mají záznamy o ženském občanském stavu.