Pro Čínu by bylo nejméně výhodné, kdyby konflikt skončil kompromisem mezi Ruskem a Západem.
Z pohledu Číny změny způsobené konfliktem ve skutečnosti nepoškodily její zájmy, napsala v textu pro think tank Observer Research Foundation indická analytička Antara Ghosal Singh. Její článek se opírá o vnitřní diskurz v Číně a o názory některých čínských odborníků, podle kterých strategické příležitosti, které válka Číně přinesla, jsou mnohem větší než vzniklé problémy. Obavy Číny se proto netýkají ani tak trvání konfliktu, jako spíš způsobu, jak skončí. V zájmu Číny není, aby zvítězila kterákoli strana, ať už Rusko, nebo Ukrajina.
Pokud Ukrajina zvítězí, upevní a posílí hegemonii USA a Západu. To povede k většímu odporu proti procesu sjednocení Číny potažmo k možnosti rozpoutání války třetí stranou, která by bránila integraci Tchaj-wanu.
Na druhou stranu ani rozhodné ruské vítězství na Ukrajině není pro Čínu žádoucí. Pokud Rusko zvítězí, Ukrajina a východní regiony se stanou ruskou sférou vlivu, přístavy na jihu se dostanou pod ruskou kontrolu a Rusko se může pokusit vrátit na cestu ekonomické integrace s Evropou, což je v rozporu s čínskými zájmy.
Rusko odříznuté od Západu nemá jinou možnost než spoléhat na Čínu, což nejlépe odpovídá čínským zájmům.
Nejméně výhodné by pro Čínu bylo, kdyby konflikt skončil kompromisem mezi Ruskem a Západem. Mezi elitami USA panuje stále větší shoda v tom, že USA jako globální hegemon, který má své „vrcholné“ období za sebou, by si neměly znepřátelit několik mocností najednou. Pokud bude mezi USA a Ruskem dosaženo kompromisu ohledně Ukrajiny, bezpečnostní situace Číny se v mnoha ohledech dramaticky zhorší (Indie například získá větší prostor pro „vyvažování“ Číny). Podobně je situace chápána i v Japonsku. Být současně nepřítelem Číny a Ruska je pro Japonsko největší strategickou noční můrou. V posledních měsících, kdy se v okolí japonských ostrovů konala čínsko-ruská vojenská cvičení, bylo Japonsko pod obrovským tlakem.
Jakmile Rusko přistoupí na kompromis se Západem, Japonsko se okamžitě sblíží s Ruskem. Bez Ruska jako protivníka bude Japonsko pod vedením USA připraveno vsadit proti Číně mnohem víc.
V zájmu Číny tedy je „afghanizace“ ukrajinské krize – vleklá válka, která by trvala mnoho let a vykrvácelo by v ní jak Rusko, tak USA a jejich evropští spojenci.
V tomto případě by Čína byla jedinou velmocí, která by z této opotřebovávací války vyšla v podstatě bez úhony, a byla by v mnohem lepší pozici pro řešení tchajwanské otázky za vlastních podmínek a s nižšími náklady.
Autorka také reaguje na nedávno vydaný text The Financial Times ohledně čínských snah o nalezení spolupráce se západními zeměmi a odcizování se Putinově Rusku. Singhová píše: „Pokud se však podíváme na vnitřní diskurz Číny o rusko-ukrajinském konfliktu, vypadá takový návrh buď jako propagandistický tah Pekingu, nebo jako zbožné přání části západní strategické komunity. Strategie Číny vůči probíhající evropské krizi, jak je patrné z výše uvedené diskuse, je totiž jasná – sedět na kopci a sledovat boj tygrů, nebo, jak by řekli Číňané, pozorovat rybářskou dovednost bekasiny při otvírání škeble – a to navzdory všem jejím slovům o míru a usmíření.“
Psali jsme:
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.