„Globální demografie vyvolává mnoho otázek, z nichž některé jsou bezprecedentní. Jeden z nejdůležitějších se týká zdravotního stavu dětí, který se sice zlepšil, ale stále nedosahuje toho, čeho by mohl. Jedním z důvodů je žalostně nízká úroveň imunizace,“ míní profesor Gilles Pison.
Snížení dětské úmrtnosti je především důsledkem pokroku ve zdravotnictví. Očkování, které je levným a vysoce účinným opatřením, významně přispělo k poklesu infekcí, které jsou hlavní příčinou dětských úmrtí. Skutečnost, že ne všechny děti na světě jsou očkovány, je způsobena nezájmem o prevenci a špatnou organizací, napsal antropolog a demograf Gilles Pison. Web The Conversation přinesl výňatek z jeho knihy Atlas de la population mondiale.
Část dětí, které zemřou, umírá na infekční onemocnění, jimž lze předcházet očkováním. Spalničky a novorozenecký tetanus, proti nimž jsou k dispozici vakcíny, způsobují dohromady téměř 200 000 úmrtí ročně (údaj k roku 2019).
Každý den zemře na světě 14 000 dětí mladších pěti let, z toho 2 500 na zápal plic, 1 500 na průjem, 1 000 na malárii, 300 na spalničky, 150 na černý kašel a 100 na novorozenecký tetanus.
Děti, které se těmito nemocemi nakazí, ale uniknou jim, jsou často oslabené a je u nich zvýšené riziko, že později podlehnou jiné nemoci.
Očkování je jedním z nejjednodušších a nákladově nejefektivnějších lékařských postupů, pokud jde o prevenci nemocí a snížení úmrtnosti. Je tomu téměř 100 let, co byla vynalezena první vakcína proti tetanu, a 60 let, co byla v roce 1963 vynalezena první vakcína proti spalničkám.
Skutečnost, že ne všechny děti na světě jsou proti těmto nemocem očkovány, není způsobena vysokými náklady na vakcíny. Naopak, náklady jsou často nízké a v případě nejchudších zemí je hradí mezinárodní organizace. Důvodem je spíše nedostatečný zájem o prevenci a špatná organizace zdravotnictví.
Očekává se, že v budoucnu budou vyvinuty nové vakcíny, které budou přímo předcházet infekcím vedoucím k průjmům a zápalům plic, což jsou dnes hlavní příčiny úmrtí dětí.
Díky vakcínám by mělo být možné vymýtit z planety několik infekčních nemocí, jako se to podařilo v roce 1979 u pravých neštovic. Dětská obrna je na pokraji vymýcení a spalničky by ji mohly následovat za několik let nebo desetiletí.
Do roku 2021 bylo proti spalničkám očkováno 81 % ročních dětí na celém světě. To je sice výrazné zlepšení oproti 17 % dosaženým v roce 1980, ale stále je to daleko od cíle 90 % nebo dokonce 100 %.
Děti jsou nejlépe očkovány v nejbohatších zemích. Proočkovanost přesahuje 80 % v rozvojových regionech, kde se v posledních letech výrazně zlepšilo poskytování základní zdravotní péče, jako je severní Afrika a Latinská Amerika, a také ve východní Evropě a bývalém SSSR, kde se podařilo udržet vysokou úroveň proočkovanosti dosaženou za komunistických režimů.
V nejchudších oblastech světa, v jižní Asii a subsaharské Africe, je pokrytí očkováním nižší než 80 %. Nejvíce zaostávají Angola, Madagaskar, Středoafrická republika, Somálsko a Guinea, kde je očkována méně než polovina dětí. Pandemie covid-19 narušila dětské imunizační programy, což vedlo k poklesu proočkovanosti po celém světě, zejména v nejchudších zemích.
Vakcíny mají nespecifické výhody: tím, že stimulují imunitu, snižují také úmrtnost na jiné nemoci (průjem, malárie), proti nimž v současné době nelze děti očkovat z důvodu nedostatku vakcín.
„Kromě ochrany dětí je očkování cenné i v boji proti epidemiím postihujícím celou populaci, jak ukazuje příklad covid-19. Stejně jako u dětí závisí účinnost očkovacích kampaní na zastavení nebo zpomalení epidemií na dobré organizaci a dodržování očkování,“ uzavírá svůj příspěvek Gilles Pison.
***
Jak vakcíny vymýtily některé nemoci
Očkování se u lidí praktikuje empiricky a následně vědecky již po mnoho staletí. Její vynález se obecně připisuje Edwardu Jennerovi, anglickému lékaři, který v roce 1796 vyvinul vakcínu proti neštovicím. Tato závažná nemoc byla kdysi pohromou a jen ve 20. století si vyžádala 300 milionů úmrtí, uvedl web Statista. Níže uvedený graf porovnává počet hlášených případů nemocí, kterým lze předcházet očkováním, ve 20. století a v roce 2020 (v USA).
Údaje zveřejněné americkým Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí ukazují, jak účinné byly některé vakcíny v boji proti nakažlivým a smrtelným nemocem, které byly běžné v minulém století. Spalničky, černý kašel a příušnice, se dosud nepodařilo zcela vymýtit. V zemích, kde je očkování rozšířeno již několik desetiletí, však jejich výskyt klesl přibližně o 99 %.
Návrat obrny?
Podle posledních informací Světová zdravotnická organizace (WHO) nyní bije na poplach kvůli dětské obrně. Nejen v Africe, ale i v New Yorku a Londýně se v posledním roce objevily viry.
Na jedné straně se zdá, že cíl vymýtit divoký poliovirus je dosažitelný. Poté, co byly v letech 2015 a 2019 vymýceny kmeny typu 2 a 3, zůstává v současné době v oběhu pouze varianta typu 1. Jediné dvě země, kde se vyskytuje endemicky, jsou Afghánistán a Pákistán, kde bylo v loňském roce zaznamenáno 22, resp. 20 případů nákazy.
V uplynulém roce se objevil nový fenomén: schopnost viru dostat se do zemí s vysokými příjmy, kde může narazit na vnímavé skupiny obyvatel: tento jev byl pozorován v Jeruzalémě, Londýně, New Yorku a Montrealu a „podtrhuje význam pečlivého dohledu nad dětskou obrnou, včetně dohledu nad životním prostředím“, zdůrazňuje WHO. Podrobné informace najdete v tiskové zprávě z 2. února 2023.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.