Mezi cíle čínské iniciativy Pásmo a stezka patří kromě investic do obchodní a dopravní infrastruktury, které mají usnadnit obchod, také posílení vedoucího postavení Číny v ekonomice a zlepšení a vytvoření bloků volného obchodu mezi zeměmi podél investiční trasy.

Zdá se, že miliardové globální investice a infrastrukturní projekty se Číně politicky i ekonomicky vyplácejí, napsal Jose Caballero pro The Conversation.

Nedávno Honduras oznámil, že hodlá přerušit diplomatické styky s Tchaj-wanem, který jako jedna z mála zemíuznává tento ostrov jako stát. Tato změna věrnosti by znamenala převrat pro Čínu, která považuje Tchaj-wan za součást své jurisdikce, ale také znamení oslabení moci USA v Latinské Americe, neboť USA Tchaj-wan dlouhodobě podporují.

Zdá se, že vliv Číny je všude. Několik dní předtím, než čínský prezident Si Ťin-pching přiletěl do Moskvy, aby jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině, Čína zprostředkovala dohodu mezi Íránem a Saúdskou Arábií.

Cílem této významné dohody bylo obnovit diplomatické, obchodní a bezpečnostní vztahy mezi Íránem a Saúdskou Arábií ve snaze snížit napětí a zajistit větší stabilitu na Blízkém východě. Dohoda mění povahu čínského angažmá v regionu z angažmá vedeného čistě obchodními zájmy na spolupráci související s bezpečností, která může ochránit její rostoucí aktiva a expatrianty v regionu.

Komentátoři považují dohodu za pozitivní krok, ale kladou si otázku, jaký vliv mohou mít Írán a Saúdská Arábie na zmírnění vnitřních konfliktů v několika okolních zemích. Zejména tam, kde podporují soupeřící strany, včetně Libanonu, Sýrie a Jemenu. Dohoda však poukazuje na rostoucí vliv, který může mít Čína, a na slábnoucí moc USA nad regionálním uspořádáním na Blízkém východě.

Studie ukázaly, že politická nestabilita v sousedních zemích má negativní vliv na ekonomickou výkonnost země, protože narušuje obchodní toky a zvyšuje výdaje na obranu, zatímco snižuje investice například do vzdělávání. Za těchto podmínek mohou být ekonomické pobídky hnací silou procesu budování míru. Mírové řešení konfliktů přináší prospěch zemím, které nejsou do sporů přímo zapleteny.

Od 90. let 20. století se Čína postupně stala největším obchodním partnerem arabského regionu celkově a hlavním obchodním partnerem Saúdské Arábie. Vývoz z Číny do Saúdské Arábie se každoročně zvyšoval v průměru o 15,3 % ročně a v roce 1995 činil 905 milionů USD, v roce 2020 pak 31,8 miliard USD.

Ve stejném období se čínský dovoz ze Saúdské Arábie zvýšil z 393 milionů USD na 33,4 miliardy USD, což představuje průměrný roční nárůst o 19,4 %. V roce 2019 podepsaly Čína a Saúdská Arábie 35 obchodních a investičních dohod.

Regionální mocenské hry

Podobně se čínský vývoz do Íránu zvyšoval průměrným tempem 14,7 % ročně z 276 milionů USD v roce 1995 na 8,51 miliard USD v roce 2020. A její dovoz z Íránu se od roku 1995 (197 milionů USD) do roku 2020 (5,85 miliard USD) rovněž zvýšil o 14,5 % ročně.

Do roku 2022 dosáhl vývoz 9,44 miliardy USD a počátkem roku 2023 dále exponenciálně rostl. Rusko nedávno předstihlo Čínu jako největší zahraniční investor v Íránu, ale Čína zůstává jeho největším odběratelem ropy.

V souvislosti s usmířením mezi Saúdskou Arábií a Íránem bude obchod s Čínou pravděpodobně pokračovat v těchto rostoucích trendech. Pokud se výhody plynoucí z dohody rozšíří i do dalších zemí v regionu, mohla by Čína z hospodářských vztahů s těmito zeměmi také profitovat, protože se zvýší regionální stabilita.

Již nyní existují určité důkazy o takovém pozitivním přelévání. Po dohodě se Saúdy je Írán připraven rozšířit spolupráci, doufá ve sblížení s Bahrajnem a je ochoten zlepšit vztahy s Jordánskem a Spojenými arabskými emiráty.

Někteří komentátoři však poukazují na to, že předchozí snahy o usmíření mezi Íránem a Saúdskou Arábií byly neúspěšné, zatímco jiní zpochybňují dodržování podmínek dohody.

Pásmo a stezka

Mezi cíle čínské iniciativy Pásmo a stezka patří kromě investic do obchodní a dopravní infrastruktury, které mají usnadnit obchod, také posílení vedoucího postavení Číny v ekonomice a zlepšení a vytvoření bloků volného obchodu mezi zeměmi podél investiční trasy. Dohoda mezi Íránem a Saúdskou Arábií přinese Číně další výhody tím, že zvýší dividendy této iniciativy. Strategická poloha Saúdské Arábie, která hraničí s osmi zeměmi, poskytuje nejen alternativní cestu pro dodávky energie do Číny, ale činí z ní také důležitého partnera pro investice do infrastruktury v rámci iniciativy, což prohlubuje přítomnost Číny na Blízkém východě.

Írán má díky své strategické poloze k dispozici rozsáhlé námořní přístavy a potenciál pro rozvoj leteckého dopravního uzlu. Čína již investovala do výstavby železnice dlouhé 2 000 km z hlavního města Sin-ťiangu Urumči do Teheránu.

Dohoda přináší Číně i další, nenápadnější výhodu. Vzhledem k tomu, že Rusko je ve válce, potřebuje Čína zajistit plynulé dodávky energie, aby zvýšila svou hospodářskou výkonnost a zajistila sociálně-politickou stabilitu doma. Saúdská Arábie a Írán poskytují pevný základ pro diverzifikaci čínských energetických možností a také pro předejití případným krokům Spojených států, které by omezily její přístup ke zdrojům v Perském zálivu.

Írán má čtvrté největší zásoby ropy a druhé největší zásoby plynu na světě. Saúdská Arábie má druhé největší zásoby ropy, které tvoří 16,2 % celkových světových zásob. Přístup k tak rozsáhlým zdrojům v kontextu stabilnějšího regionu poskytuje Číně další záruky pro budoucí přísun energetických dodávek, které její hospodářský růst potřebuje.

Íránsko-saúdská iniciativa má potenciál řešit problémy Číny v oblasti energetické bezpečnosti a učinit z Čínyglobální námořní velmoc a globální měnovou velmoc. Všechny tyto faktory přispějí k udržitelnosti hospodářského růstu Číny a přispějí k jejímu postavení supervelmoci.

Autor: Jose Caballero (hlavní ekonom, IMD World Competitiveness Center, Mezinárodní institut pro rozvoj managementu)

Zdroj: The Conversation, „China’s latest diplomatic move will extend its trade, energy, financial and maritime power“ (24.03.2023)