Současné změny obchodních toků související se sankcemi na ruskou ropu se neobejdou bez geopolitických důsledků.
V lednu až únoru 2023 Rusko vytlačilo Saúdskou Arábii z pozice hlavního dodavatele ropy do Číny, uvádí Middle Eye Monitor s odvoláním na informace čínské vlády.
Dovoz ruské ropy do Číny činil v průměru 1,9 milionu barelů ropy denně, zatímco saúdské ropy bylo dovezeno průměrně 1,7 milionu barelů denně. Ruské dodávky se zvýšily o 23 %, saúdské klesly o 29 %.
Čína se spolu s Indií stala hlavním odběratelem ruské ropy poté, co Rusko zaútočilo na Ukrajinu a západní země zavedly tvrdé sankce proti ruskému ropnému a plynárenskému sektoru. Tato opatření změnila obchodní toky, Čína a Indie se staly velkými odběrateli ruské ropy a podíl zemí Blízkého východu na asijském trhu se snížil. Státy Perského zálivu tedy směřují prodej ropy do Evropy, kde bylo Rusko dlouho dominantním dodavatelem energií.
Změny obchodních toků přinesou podle analytiků potenciální geopolitické důsledky. Middle Eye Monitor k tomu uvedl, že země Perského zálivu se opět dostaly do centra diskusí o globální energetické bezpečnosti a Evropa i USA se snaží získat země jako Katar a Saúdská Arábie, aby jim pomohly nahradit ruskou energetiku. Izolace Vladimira Putina na Západě tedy podle amerického politologa Kristiana Coatese Ulrichsona pomohla Muhammadu bin Salmánovi. Článek připomíná, že po vraždě novináře Džamala Chašukžího měl saudský princ na Západě zavřené dveře. Dnes nicméně Muhammad bin Salmán cestuje do Evropy a jednal s prezidentem Bidenem na jeho návštěvě Saúdské Arábie.
Čína stále představuje pro státy Perského zálivu největšího odběratele. Článek připomněl nedávnou dohodu o diplomatických vztazích mezi Saúdskou Arábií a Íránem, která má naznačovat rostoucí ekonomický vliv Číny. Dohoda s Íránem prý byla pro Rijád hlavně „zákaznickým servisem“ Číně, která je nebo doposud byla jeho největším zákazníkem.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.