EU se snaží najít správný směr své politiky vůči Číně. Brusel se chce opřít o Washington, Paříž požaduje větší „strategickou autonomii“.
Evropská komise chce Číně utáhnout šrouby a v budoucnu přísněji kontrolovat evropské investice do čínské ekonomiky. V úterní rozpravě v Evropském parlamentu ve Štrasburku to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zároveň varovala vedení v Pekingu před vojenskou intervencí na Tchaj-wanu, informovallucemburský Tageblatt.
EU chce s Čínou i nadále spolupracovat, řekla von der Leyenová. Avšak „jednostranná změna statu quo“ na Tchaj-wanu, „zejména za použití síly“, by se setkala s rozhodným odporem. Šéfka Komise rovněž propagovala svou strategii omezování rizik („de-risking“). Ta zahrnuje monitorování zahraničních investic do kritických technologií v Číně. Během svého projevu ve Štrasburku neřekla, kdy bude vypracován příslušný návrh zákona. Bylo však zřejmé, že von der Leyenová se drží svého tvrdého kurzu – a chce i v budoucnu úzce spolupracovat s USA. Na své strategii se dohodla již na setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem ve Washingtonu na začátku března.
S tímto přístupem však nesouhlasí všichni politici EU. Hlava Francie Emmanuel Macron se po státní návštěvě Pekingu vyslovil pro větší „strategickou autonomii“ a nezávislou politiku vůči Číně.
Téma vztahů mezi Čínou a EU je natolik naléhavé, že mu byly v Evropském parlamentu vyhrazeny 3 hodiny živého debatování.
Co rozprava přinesla?
Podle Valdise Dombrovskise, výkonného místopředsedy Evropské komise, debata ukázala, že „vztahy mezi EU a Čínou je třeba vnímat ve stále složitějším geopolitickém kontextu“.
„Pokud jde o Tchaj-wan, EU se nadále důrazně staví proti jakékoli jednostranné změně statu quo v Tchajwanské úžině, zejména za použití síly. Jeho zachování je cestou k mírovému rozvoji, hospodářskému růstu a prosperitě v regionu. Klíčové je zachovávat zdrženlivost. Napětí by mělo být řešeno prostřednictvím smysluplného a otevřeného dialogu. EU bude i nadále usilovat o zachování míru a stability v regionu,“ poznamenal Dombrovskis.
A dále sdělil: „Navzdory zhoršující se politické situaci však zůstává obchod mezi EU a Čínou silný. Celkový obchod se zbožím mezi EU a Čínou dosáhl v roce 2022 celkové hodnoty 856 miliard eur, což znamená každodenní obchod v hodnotě 2,3 miliardy eur. Přestože jsou však hospodářské vztahy mezi EU a Čínou celkově přínosné, zůstávají kriticky nevyvážené. Například v roce 2022 dosáhl schodek bilaterálního obchodu EU s Čínou bezprecedentní výše 396 miliard eur. Jak uvedla předsedkyně von der Leyenová, je naléhavě nutné obnovit rovnováhu našich vztahů. Měli bychom usilovat o větší transparentnost, předvídatelnost a reciprocitu.“
Místopředseda také míní, že „ústřední součástí naší budoucí strategie pro Čínu musí být odstraňování hospodářských rizik. Do budoucna je cílem EU vyhnout se přílišné závislosti na Číně.“ Komise v nadcházejících měsících předloží novou strategii hospodářské bezpečnosti.
„Abychom ve vztahu s Čínou uspěli, musí Evropa projevit jednotný postoj. Chtěl bych proto poděkovat váženým poslancům tohoto Parlamentu za to, že dnes tento důležitý bod znovu zdůraznili,“ dodal závěrem svého proslovu Dombrovskis.
Videozáznam z rozpravy můžete zhlédnout zde (tlumočeno do češtiny). Svými názory přispěli do diskuse také čeští europoslanci Jan Zahradil (ODS), Markéta Gregorová (Piráti) a Alexandr Vondra (ODS).