Jan Zeman píše o aktuálních zjištěních NKÚ ohledně rekonstrukce dálnice D1, které ukázaly na celou řadu nesrovnalostí.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kontroloval Ministerstvo dopravy (MD) a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ve věci generální rekonstrukce dálnice D1 v úseku Mirošovice u Prahy – Kývalka u Brna za 28,1 mld. Kč běžných cen k 31. květnu 2022, viz zde a zde. Jeho kritické nálezy se nelíbí ani MD, ani ŘSD. Chce se mně lomit rukama: marnost nad marnost.
Dálnice D1 mezi Prahou a Brnem (+ D2 mezi Brnem a Bratislavou) se stavěla v 70. letech, byť projektována byla už v letech šedesátých. První úsek z Prahy do Mirošovic byl zprovozněn v roce 1971, poslední dva úseky v listopadu 1980. Byla z toho tehdy velká sláva, byť skončila letecká linka Praha – Brno (doprava autobusem z centra do centra se stala rychlejší), naše první československá dálnice, navíc citlivě trasovaná v zachovalé krajině, včas a kvalitně. Kdeže ty sněhy 70. let jsou, proč nám zní jako labutí píseň?
Chyby v dopravní politice, chyby na dálnici D1
Je pravda, že využití dálnice, stejně jako první trasy metra v Praze, rostlo rychleji, než si dokázali jejich projektanti představit. Je pravda též, že po státním převratu koncem roku 1989 došlo k transformaci dopravy, která zle ovlivnila všechny její obory.
Pro dálnici D1 byla nejhorší přeorientace dopravní politiky ČR od mírné preference šetrné železniční dopravy na silnou preferenci nešetrnou dopravu silniční, spojená s liberalizací provozu a nástupem těžkých kamionů v nákladní silniční dopravě, které navíc jezdí i dnes nejen „za babku“, ale také běžně jezdí přetížené a zrychleně opotřebovávají silniční i dálniční síť. Dopravně oborové proporce a vztah mezi údržbou a opravami na jedné a velkými „rozvojovými“ investicemi do dopravní infrastruktury na straně druhé je od té doby vesměs silně nevyrovnaný. Nejen rozbité okresní silnice a zchátralé lokální železniční tratě (zde v posledních 10 letech došlo k citelnému zlepšení, vyjádřeném významným poklesem indikátoru tzv. délky pomalých jízd) žalují.
K tomu vláda Václava Klause v listopadu 1993 vytyčila nekvalifikovanou politiku přednostní výstavby dálnic s nevyřčeným dodatkem, že vše ostatní může „chcípnout“, resp. se ponechává k „vyježdění“. Řádná údržba a opravy silnic i železnic se staly přežitkem nikdy u nás neexistujícího komunismu, což vedlo k rychlému nebo pomalému zhoršování technického stavu železnic, silnic i dálnic. Už ministr životního prostředí Miloš Kužvart(1998-2002) mluvil o dálnici D1 jako o tankodromu a nikdo to nerozporoval. Jeho kolega ministr dopravy Antonín Peltrám (1998-2000) sliboval zavést na mnoha místech našich silnic a dálnic vážení vozidel, spojené s mastnými pokutami řidičů přetížených vozidel a skoncovat tak s touto zlou praxi, spojenou s rychlým opotřebováváním našich silnic a dálnic. Leč již počátkem roku 2000 byl ministr Peltrám modrými odstřelen. Aktuální bilance vážení nákladních vozidel na dálnici D1 je tristní – podle NKÚ tam funguje jen jedna vysokorychlostní váha a to jen dva měsíce v roce! Máme to ministry dopravy, o vedení ŘSD radši nemluvit. Ve středověku by co by zemští škůdci skončili zle.
Tankodrom na D1
Dálnice D1 předpokládala šetrnou exploataci a generální opravu asi po 30 letech provozu, tj. asi v letech 2000-2010. Ani jedno se nestalo, s výjimkou rekonstrukce úseku dálnice z Prahy do Mirošovic z 2 krát 2 na 2 krát 3 pruhy v letech 1996-99. Tak se stalo, že mosty, resp. nadjezdy nad D1 mezi Mirošovicemi a Kývalkou zchátraly natolik, že je bylo nutné strhnout a postavit nové. Ekonomika podle vedení ŘSD? Nenechte se vysmát!
Rekonstrukce a modernizace dálnice D1 (z 2 krát 2 na 2 krát 3 pruhy) po dlouhé přípravě bohaté na podivnosti (Děti Země se svými žalobami mnohokrát uspěli, k velké nelibosti dálničářů) probíhala až od dubna 2013 do října 2021. Poslední úsek byl sice zprovozněn, ale rekonstrukce není zdaleka hotová. Na modernizovaném úseku zůstává podle kontrolorů NKÚ 9 mostů a 3 nadjezdy ve špatném, nebo velmi špatném technickém stavu ohrožujícím bezpečnost a plynulost provozu po dálnici. V době kontroly ŘSD řešilo 605 různých reklamačních závad, což je dost. Navíc NKÚ zjistil nesrovnalosti v podkladech pro reklamační řízení. Ano, opravy plynoucí z reklamací probíhaly se zpožděním a nekvalitně. Nerovnosti na povrchu vozovky nepřekvapivě snižují komfort jízdy. Za březen a duben 2022 bylo jedinou funkční váhou na dálnici D1 zjištěno 17 2016 případů porušení hmotnostních limitů vozidel. V ostatních měsících váha nefungovala. Chce se říci, to je skandál, ale vedení ŘSD i MD zůstávají v klidu. Prý co si to ti kontroloři z NKÚ dovolují! Zachování nedostatku parkovacích míst na odpočívadlech je prý prkotina (řidiči jsou ale jiného názoru), nesrovnalosti ve financování jdou na podivný způsob plánování rozpočtu ze strany ŘSD, Státního fondu dopravní infrastruktury a MD. Kontroloři z NKÚ, prý běžte někam a nekecejte nám do nesrovnalostí nejen v případě modernizace dálnice D1!