Čína usiluje o Střední Asii, protože válka na Ukrajině oslabuje ruský vliv

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s vedoucími představiteli pěti středoasijských zemí svědčí o rostoucím vlivu Pekingu v regionu, který Rusko dlouho považovalo za svůj vlastní dvorek.

Vedoucí představitelé Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu se scházejí ve středočínském městě Si-an na summitu, který začal ve čtvrtek.

Podle čínských státních médií se jedná o první osobní setkání hlav těchto států společně s Čínou od navázání diplomatických vztahů po rozpadu Sovětského svazu a koná se v době, kdy se region potýká s dominovými ekonomickými dopady války sousedního Ruska na Ukrajině.

Dvoudenní akce je také hrou Pekingu o rozšíření svého vlivu ve Střední Asii, kde Rusko – nyní rozptýlené svou oslabující a neúspěšnou invazí na Ukrajinu – bylo dlouho dominantním velmocenským partnerem.

„Nejdůležitějším kontextem tohoto summitu je válka na Ukrajině a nejistota regionu ohledně budoucího angažmá, vlivu a role Ruska v regionu,“ uvedla Yun Sunová, ředitelka čínského programu v think tanku Stimson Center ve Washingtonu.

„Střední Asie je vždy vnímána jako zadní dvorek Ruska a Čína v regionu rozšiřuje svůj vliv … a pro vztahy mezi Čínou a Střední Asií existují nové aspirace a směry – příležitosti, které v minulosti nebyly přítomny nebo k dispozici,“ dodala.

Setkání v Si-anu se koná v době, kdy se Čína snaží vystupovat jako strážce regionální stability – mimo jiné se snaží vystupovat jako zprostředkovatel dohody o konfliktu na Ukrajině, přestože nedává najevo, že by se vzdala svých pevných vazeb na Kreml.

Hospodářské priority

Pro Peking představují středoasijské státy klíčové potenciální spojence na fórech, jako je OSN, úrodnou půdu pro železnice, plynovody a dopravní trasy financované Čínou k jeho hranicím nebo do Evropy.

Čínská Generální celní správa ve středu zveřejnila údaje, podle nichž objem čínského dovozu a vývozu se středoasijskými zeměmi v prvních čtyřech měsících roku 2023 činil 173,05 miliardy jüanů (24,8 miliardy dolarů), což je o 37,3 % více než ve stejném období loňského roku. Přibližně 55 % čínského dovozu tvořily energetické produkty, jako je uhlí, ropa a zemní plyn, uvedla státní média.

Si předloží při návštěvě středoasijských představitelů „řadu návrhů“ na dlouhodobý rozvoj vazeb a podepíše dohody, uvedli tento týden čínští představitelé. Mezi nimi budou pravděpodobně i nové přísliby hospodářské spolupráce – kterou nyní region, jenž pociťuje důsledky války s Ruskem, potřebuje více než kdy jindy.

Celý článek najdete zde v angličtině.

 

Psali jsme:

Ilustrační foto: Agencia de Noticias ANDES, CC BY-SA 2.0, via Wikimedia Commons

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.