Balkánské zápisky sledovaly athénský balkánský summit, jehož agendu zastínila agenda Ukrajiny. Ne bez důvodů vzhledem k tradičnímu vlivu Ruska v regionu…
Do Athén se sjeli lídři šesti zemí Balkánu, prezidentka Moldávie, prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj a šéfové EU Ursula von der Leyenová a Charles Michel. Důvodem summitu měla být především problematika Balkánu. Je to dvacet let od summitu v Soluni, kde byla šestici zemí (Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Chorvatsko, Severní Makedonie, Srbsko a Kosovo) přislíbena evropská perspektiva – členství v EU.
Aby se země staly členy EU, musí projít procesem stabilizace a přidružení, což bylo v Soluni stvrzeno dohodou. Podmínkou je splnění ekonomických a politických kritérií. Jak známo, zatím se nic neděje a letošní summit v Athénách k tomu pouze uvedl konstatování v bodech 5 a 8 závěrečné deklarace: „Summit v Soluni před dvaceti lety uznal, že západní Balkán patří do Evropské unie. Pevně věříme, že dnes je toto tvrzení aktuálnější než kdy jindy… Nastal čas přijmout odvážný a ambiciózní konečný cíl, který bude sloužit jako vodítko, inspirace a kontext.“
V osmibodové athénské deklaraci, kterou podepsalo jedenáct balkánských lídrů se spíše než o Balkánu jedná o Ukrajině a Rusku. Vše shrnuje druhý bod: „Tváří v tvář ruské agresi vyjadřujeme naši neochvějnou podporu nezávislosti, suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích, založené na hodnotách demokracie a právního státu.“
Jednání o Ukrajině na balkánském summitu byl důvod přítomnosti Volodymyra Zelenského. Proto mimo zmiňovaných bodů 5 a 8 je vše v prohlášení vázáno na Ukrajinu.
EU šlo zejména o to, aby některé balkánské země, které mají tradiční dobré staleté vztahy s Ruskem vázané pravoslavím, jako je tomu u Bulharska, Srbska a Řecka, jasně deklarovaly svůj postoj vůči Ukrajině. Proto bod 1 deklarace uvádí: „Ruská invaze na Ukrajinu je pro Evropu zásadním momentem, který vytváří novou úroveň povědomí o sdílených principech, jednotě a společné budoucnosti v rámci EU.“
Na srbský nátlak se nepodařilo prosadit bod embarga vůči Rusku.
Balkánský summit především vnesl rozruch do řecké politiky, když premiér Kyriakos Mitsotakis při jednání se Zelenským slíbil výcvik ukrajinských pilotů bojových letounů F-16 a nabídl pomoc při rekonstrukci Ukrajiny. Na to zareagovala levicová strana Syriza, která nesouhlasí s prohlášením athénského summitu. V sobě spřízněném deníku Avgi vydala prohlášení, ve kterém píše: „Premiér Mitsotakis bohužel nejenže nepřispěl k evropské perspektivě západního Balkánu v kontextu komponované národní strategie, ale vyzdvihl doktrínu daného a ochotného spojence.“ Dále Syriza zdůrazňuje, že se jednalo jen obecně o rozšíření EU a spíše šlo o podporu Ukrajiny. V prohlášení Syrizy se ještě uvádí: „Ve skutečnosti Řecko pokračuje v plnění závazků, které mu přinášejí vážná rizika a oslabují jeho roli pilíře míru a stability, aniž by to zajistilo zájmy země.“ Prohlášení Syrizy zmiňuje jedinou řeckou aktivitu na summitu, kterou bylo nepozvání albánského premiéra Ediho Ramu na závěrečnou večeři na protest proti výpadům proti řecké menšině v Albánii v souvislosti s komunálními volbami (viz případ starosty Frediho Beleri).
Článek vychází ve spolupráci s webem Balkánské zápisky.