V roce 2022 se EU v zájmu diverzifikace dodávek plynu obrátila na Ázerbájdžán. Plány na zdvojnásobení dodávek tamního plynu do Evropy však byly pozastaveny.
Dohoda EU s Ázerbájdžánem o plynu byla podepsána loni v červenci v důsledku války na Ukrajině a rostoucích obav, že ztráta ruského dovozu plynu v objemu až 180 miliard metrů krychlových ročně způsobí, že Evropa bude mít nedostatek plynu a bude trpět rozsáhlými výpadky elektřiny. Cílem bylo, aby tato země na pomezí Evropy a Asie do roku 2027 zdvojnásobila svůj vývoz plynu do EU, přičemž jde minimálně 20 miliard metrů krychlových ročně (oproti 8 miliardám v roce 2021). Podíl ázerbajdžánského plynu na evropském dovozu tak vzrostl z 2 % na 3 % a tento kontrakt vynesl Baku v loňském roce 15,6 miliardy eur. TANAP, který vlastní Ázerbájdžán (58 %), Turecko (30 %) a BP (12 %), je jedním ze sekvence tří plynovodů, které tvoří Jižní plynový koridor, plynový koridor podporovaný EU, který byl plánován již v 90. letech a který nakonec v roce 2020 začal dodávat do Evropy až 10 miliard metrů krychlových plynu ročně. Turecký ministr energetiky Alparslan Bayraktar v září 2022 potvrdil, že jeho ministerstvo dalo pokyn provozovateli plynovodu TANAP, kterým se přepravuje ázerbájdžánský plyn přes Turecko do Řecka, aby se připravil na rozšíření plynovodu na plnou kapacitu 31 miliard metrů krychlových ročně, aby bylo možné přepravit dalších 10 miliard metrů krychlových ročně. Plány z loňského roku jsou však nyní pozastaveny a evropští odběratelé plynu zatím nepotvrdili, že budou plyn odebírat.
EU je totiž nyní v situaci, kdy je na ni vytvářen tlak na přehodnocení dohody s Ázerbájdžánem. Důvodem je bleskový útok Ázerbájdžánu na etnickou arménskou enklávu Náhorní Karabach. Minulý týden Ázerbájdžán donutil ozbrojené síly separatistického regionu k faktické kapitulaci. To vyvolává obavy z možných etnických čistek v Náhorním Karabachu, kde žije přibližně 100 000 etnických Arménů. Na Brusel je z tohoto důvodu vytvářen tlak, aby přehodnotil svou lukrativní dohodu o dodávkách plynu s Ázerbájdžánem. Dohoda byla dokonce osobním projektem předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která po ruské invazi na Ukrajinu odletěla do Baku na jednání s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a vyzdvihla tuto zemi jako “spolehlivého a důvěryhodného partnera” v závodě o odklon od ruských fosilních paliv. Tato dohoda je nyní některými Evropany kritizována právě kvůli ázerbájdžánské ofenzivě v Náhorním Karabachu. “Je nákup plynu z Baku méně odsouzeníhodný než nákup z Moskvy?” ptal se před hlasováním François-Xavier Bellamy, jeden z vůdců francouzské pravicové strany Les Républicains (Republikáni) a zastánce Arménie. Ve čtvrtek 5. října přijal Evropský parlament velkou většinou hlasů návrh zákona, který požaduje “pozastavení” dohody o plynu a vyzývá k “cíleným sankcím” proti ázerbájdžánskému státu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.