Dezinformace jsou nedílnou součástí obchodního modelu sociálních médií, ukazuje nový výzkum

Klamavý online obsah je velký byznys.

Trh s digitální reklamou má nyní hodnotu 625 miliard eur. Obchodní model je jednoduchý: více kliknutí, zobrazení nebo zapojení znamená více peněz od inzerentů, napsal Carlos Diaz Ruiz pro The Conversation.  Podnětný, šokující obsah – ať už je pravdivý, nebo ne – je snadný způsob, jak získat naši pozornost, což znamená, že inzerenti mohou nakonec financovat falešné zprávynenávistné projevy.

Není to náhoda – platformy sociálních médií vědí, že na šíření dezinformací vydělávají, zatímco inzerenti přivírají oči.

Cílem dezinformací je zmást, paralyzovat a polarizovat společnost jako celek pro politické, vojenské nebo obchodní účely prostřednictvím organizovaných kampaní za účelem strategického šíření klamavého nebo manipulativního mediálního obsahu. V sociálních médiích patří mezi dezinformační nástroje boti, deep fake, falešné zprávy a konspirační teorie.

Dosud se většina výzkumů dezinformací zaměřovala na to, jak je systém zneužíván národními zájmy a autoritářskými vůdci. „Můj výzkum ukazuje, že dezinformace jsou ve skutečnosti pravděpodobným a předvídatelným důsledkem tohoto tržního systému, nikoliv jeho nepředvídatelným důsledkem,“ tvrdí Ruiz.

Většina platforem je finančně motivována k maximalizaci online zapojení, což znamená, že jakýkoli obsah, ať už faktický nebo ne, který získá kliknutí, lajky a komentáře, je vysoce ceněn. Influenceři, kteří sdílejí podnětný a kontroverzní obsah, mohou díky tomu zbohatnout, což často vede ostatní k napodobování jejich stylu. Není proto překvapivé, že mnoho tvůrců publikuje konfrontační, zjednodušený a emocemi nabitý obsah s narativy typu my proti nim.

Vlivné osoby hrají na digitálním trhu, kde panuje tvrdá konkurence, obzvlášť důležitou roli. Hnáni příslibem peněz z reklamy se snaží zaujmout za každou cenu, a dokonce jdou tak daleko, že propagují obsah, který podkopává demokratické instituce. Pokud musí být influencer démonizován nebo zakázán za zveřejňování nenávistných projevů, je to platformě jedno, protože si ponechá příjmy z reklamy.

Tvůrci politik a aktivisté usilují o reformu digitálních platforem, aby mohli bojovat proti dezinformacím. Většina snah se zaměřuje na moderování obsahu a ověřování faktů, ale reformě digitálního reklamního trhu se věnuje jen málo pozornosti, míní autor.

Celý článek najdete zde v angličtině.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.