Cílem výroby kultivovaného masa je výrazně snížit potřebu chovu hospodářských zvířat pro nakrmení rostoucí světové populace a možná také pomoci řešit klimatické změny. Jak se na laboratorní maso dívá EU?
Ode dneška za rok, nebo možná dříve, budou Izraelci moci jíst steaky vyrobené způsobem, který nezahrnuje porážku zvířat. Nedávno společnost Aleph Farms se sídlem v Rechovotu oznámila, že získala první povolení svého druhu na světě od izraelského ministerstva zdravotnictví k prodeji svého pěstovaného hovězího masa, informovalportál Haaretz.
Společnost Aleph Farms nyní čeká na další schválení, které potvrdí bezpečnost výroby potravin v jejím závodě. Tím bude dokončen regulační proces před uvedením výrobku na trh.
Protože zahrnuje odběr buněk ze zvířete, není považován za vegetariánskou nebo veganskou variantu. V současné době není kultivované maso geneticky upraveno.
Aleph Farms plánuje uvést na trh svůj první komerční produkt, kultivovaný Petit Steak – vypěstovaný z buněk krávy Black Angus a sójového a pšeničného rostlinného proteinu – pod značkou Aleph Cut. Vzhledem k tomu, že výrobní náklady jsou stále poměrně značné, první cílovou klientelou steaku jsou špičkové restaurace.
„88 % hovězího masa v Izraeli se dováží,“ řekl spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Aleph Farms Didier Toubia. „Část dobytka se před porážkou dováží na lodích v nelidských podmínkách. Totéž se děje v místech, jako je Singapur nebo Spojené arabské emiráty, kde není dostatek vody ani půdy pro chov dobytka.“
Nová éra potravinářských inovací
Jak probíhá kultivace masa? „Izolujeme buňky, které mají schopnost vytvářet svalovou tkáň v těle zvířete, a přeneseme je do kontrolovaného prostředí, které kopíruje stejné fyzikální a výživové podmínky jako v těle zvířete. Tyto buňky se pak dále dělí a vytvářejí strukturovanou svalovou tkáň. Používáme tzv. lešení, které je v našem případě vyrobeno z rostlinných bílkovin namísto kolagenu, což je živočišná bílkovina. Lešení je matrice tvořená bílkovinami, které mají za úkol zarovnávat a strukturovat buňky a vytvářet strukturovanou masovou tkáň. Tímto způsobem můžeme replikovat stejný přírodní jev, který se vyskytuje uvnitř těla zvířete, ale navenek, za kontrolovaných podmínek. V našem případě trvá výroba masa tři až čtyři týdny oproti dvěma, třem nebo čtyřem letům, kdy se skot dostane do ideálního věku pro výrobu masa. Ale kromě toho, místo abychom zvíře tak dlouho živili a pak z něj snědli jen 40 %, můžeme snížit množství půdy a vody potřebné k vytvoření stejného množství masa o 92 až 98 %,“ řekl v rozhovoru pro McKinsey Didier Toubia.
Udržitelnost a odolnost potravinových systémů
Díky svému celosvětovému prvenství v buněčném zemědělství Izrael nadále usiluje o větší regionální integraci a hospodářskou spolupráci, která bude mít zásadní význam pro stabilizaci regionu. Jsme přesvědčeni, že řešení společných problémů, jako je potravinová bezpečnost, je nejlepším způsobem, jak zajistit prosperitu Blízkého východu a dalších částí světa, které jsou do značné míry závislé na masivním dovozu potravin, uvádí se na webu společnosti Aleph Farms.
Pro buněčné zemědělství, které má být katalyzátorem inkluzivního přechodu k udržitelným a odolným potravinovým systémům, je zásadní partnerství veřejného a soukromého sektoru. Izrael je průkopníkem takových partnerství. V dubnu 2022 přidělil Izraelský úřad pro inovace vládní granty ve výši 18 milionů dolarů největšímu konsorciu soukromých společností a výzkumných institucí na světě, které se zabývá pěstováním masa, včetně společnosti Aleph Farms. Totéž platí pro regionální a globální organizace, jako je Světové ekonomické fórum a Organizace spojených národů (včetně FAO), a také pro celou řadu vlád po celém světě, které v rámci národních plánů svých zemí v oblasti bezpečnosti potravin, zabezpečení potravin a snižování emisí skleníkových plynů nadále zvyšují podporu inovátorů napříč průmyslem i akademickou sférou. Společnost Aleph Farms nabízí poznatky a data na podporu těchto snah od všech těchto partnerů a je poctěna, že získala podporu pro své poslání od státem podporovaných státních fondů na Blízkém východě a v jihovýchodní Asii.
Skupina členských států EU vyzývá k veřejné diskusi o laboratorně pěstovaném mase
V nótě předložené na úterním (23. ledna) zasedání ministrů zemědělství vznesly Rakousko, Francie a Itálie spolu s dalšími devíti zeměmi (Českou republikou, Kyprem, Řeckem, Maďarskem, Lucemburskem, Litvou, Maltou, Rumunskem a Slovenskem) otázky týkající se možného dopadu „buněčných metod výroby potravin”“ z hlediska etických, ekonomických, udržitelných, transparentních, sociálních a právních aspektů, upozornil web Euractiv.
Členské státy již dříve vyjádřily své obavy. Uvedly, že není jasné, zda je stávající nařízení o nových potravinách, které zahrnuje i potraviny na bázi buněk, vhodné k tomu, aby „poskytlo přiměřený a komplexní rámec pro posouzení potenciálních rizik spojených s těmito výrobky, přičemž plně zohledňuje zásadu předběžné opatrnosti“.
Dali najevo, že nařízení kategorizuje produkty z této nové technologie jako „hrozbu“ pro tradiční zemědělství. Tento názor podpořilo Bulharsko, Chorvatsko, Slovinsko, Polsko a Portugalsko.
Nizozemsko a Dánsko naproti tomu výslovně poukázaly na „příležitosti a nejen nebezpečí velmi inovativních řešení“, která mají čelit výzvám „potravinové bezpečnosti“ ve světě s „rychle rostoucí populací“.
„Výroba masa v laboratoři se v současné době uskutečňuje pouze ve velmi malém měřítku a rizika a příležitosti je obtížné posoudit,“ zdůraznilo Německo.
Ačkoli v současné době neexistuje žádná žádost o uvedení laboratorního masa na trh v EU, Unie vyzvala, aby „před přijetím rozhodnutí o povolení k uvedení na trh byly zohledněny výsledky diskusí s členskými státy a evropskou občanskou společností“.
Psali jsme: