Politická stávka se dotkne dopravy, průmyslu výroby i zásobování. Důvodem jsou vládní škrty a snaha o oslabení vyjednávací pozice odborů.
Několik odborových konfederací ve Finsku se dohodlo na další, tentokrát třídenní politické stávce, která odmítá vládní škrty v oblasti podpory v nezaměstnanosti, příspěvků na děti a na bydlení a v sociální sféře. Pravicová vláda chce také prosadit první den nemocenské bez nároku na plat nebo omezit možnosti politických stávek či solidárních stávek a oslabit úlohu hlavního vyjednavače v rámci tripartitních jednání. Vláda kritiku odborů odmítá a tvrdí, že škrty jsou nutné.
Konfederace průmyslových odborů oznámila, že přibližně 60 000 jejích členů odejde na tři dny od 14. do 16. února z práce. V pondělí se již zastavily finské vlaky, když unie strojvůdců oznámila jednodenní stávku. Ke stávce se od středy přidávají také členové odborového svazu PAM v odvětví služeb a finského odborového svazu pracovníků v elektrotechnice. Připojuje se také odborový svaz bílých límečků Pro, finský odborový svaz pracovníků potravinářského průmyslu SEL a ve čtvrtek ještě odborový svaz prezentující železniční pracovníky.
Očekává se, že stávky v omezené míře zasáhnou i některé služby, například obchody, neboť stávkovat budou i pracovníci distribučních skladů nebo výrobci potravin.
Celkem 60 tisíc členů průmyslových odborů a dalších 7 tisíc členů odborů Pro v průmyslu budou ve stávce od 14. do 16. února. Stávka zasáhne velké lesnické firmy UPM, Metsä Group a Stora Enso, dále Nokia, Valmet, Fiskars, Kone, loděnice v Turku a v Raumě nebo výrobce tramvají Škoda Trans. Ke stávce se přidá také odborový svaz finských elektrotechniků, a to ve finských jaderných a vodních elektrárnách.
Finské odbory, které stále mají silné postavení ve společnosti, už proti vládě a jejím plánům stávkovaly na začátku února. Ve stávce byla značná část finských zaměstnanců v dopravě, službách a ve výrobě. Na hlavním helsinském náměstí se sešlo kolem 13 tisíc odborářů. Finský premiér Petteri Orpo prohlásil stávky za „nepřiměřené“ a „nadměrné“ a znovu opakoval, že Finsko musí řešit svůj nebezpečně vysoký veřejný dluh. Ten v roce 2022 dosahoval 73,3 % hrubého domácího produktu.
Odbory kritizují způsob, jak se vláda rozhodla šetřit na rodinách a dětech. Také někteří ekonomové ve Finsku jsou přesvědčeni, že způsob, jak vláda reformy provádí, není optimální, i když souhlasí s nutností omezit rostoucí zadlužení země. Vládu kritizoval například ekonom Sixten Korkman, který vedl reformní kroky v 90. letech, kdy Finsko čelilo hospodářské krizi v důsledku rozpadu SSSR. Část z nich dnes považuje za nepovedené. Korkman pak označil úsporné plány pro rodiny s dětmi, které finská vláda v současnosti navrhuje, za ekonomicky nerozumné, pochybné a dokonce odporné. Korkman zároveň varoval před dopady stávek.