Solidarita s Palestinci v Gaze také svědčí o novém pocitu panarabské jednoty.
Saúdská Arábie a další státy Rady pro spolupráci v Zálivu po desetiletí považovaly nestátní aktéry v rámci západoasijské Osy odporu (organizace Hamás, Hizballáh nebo húsíjské hnutí Ansarallah, v jehož čele stál Írán) za vážnou hrozbu, píše Giorgio Cafiero pro The Cradle.
Obavy z toho, jak budou jednat a jak z toho budou těžit skupiny napojené na Írán, až se krize rozšíří do dalších částí regionu, jsou jedním důvodů, proč si některé členské státy Rady pro spolupráci v Zálivu přejí, aby izraelská válka v Gaze skončila co nejdříve.
Protiamerické nálady v arabském světě stoupají na nejvyšší úroveň od invaze do Iráku v roce 2003 a roste vlna sympatií k těm aktérům v arabském regionu, kteří aktivně zpochybňují zájmy USA a Izraele.
Možnost, že by izraelská válka v Gaze mohla mít „radikalizační“ dopad na občany zemí Perského zálivu, znepokojuje vládní představitele v Saúdské Arábii i dalších arabských státech Perského zálivu. Zdejší úřady již dlouho považují za nutné kontrolovat veřejné mínění a potlačovat občanský aktivismus, který ohrožuje jejich legitimitu. V Saúdské Arábii a pravděpodobně i jinde v Perském zálivu se nicméně množí důkazy o rostoucích sympatiích k Hamásu, který se tvrdě brání brutálnímu útoku Izraele na Gazu.
Ze zemí Rady pro spolupráci v Zálivu se rostoucích sympatií nebo dokonce přímé podpory Hamásu mezi Araby v Perském zálivu nejvíc obávají Saúdská Arábie a Spojené arabské emitáty. Abú Zabí a Rijád však nejsou zajedno, pokud jde o činnost palestinské odbojové skupiny. Spojené arabské emiráty se z ideologických důvodů tvrdě staví proti Hamásu, který je odnoží Muslimského bratrstva. Saúdská Arábie je „trochu pragmatičtější“. Rijád, přestože Hamás nepřijímá, uznává tuto skupinu jako „nevyhnutelnou součást palestinské otázky“.
Tato změna vnímání Hamásu u velké části obyvatel království podtrhuje širokou podporu palestinské věci a odmítnutí dřívější představy, že otázku Palestiny lze jednoduše pohřbít pod troskami normalizačních dohod.
Arabové v celém regionu také běžně považují námořní operace v Rudém moři prováděné jemenskými ozbrojenými silami proti plavidlům spojeným s Izraelem za legitimní v kontextu genocidy v Gaze.
Občané zemí Perského zálivu většinou stále vnímají libanonskou organizaci Hizballáh v negativním, sektářském světle. Jedním z důvodů je její angažmá ve válce v Sýrii. Někteří odborníci nicméně tvrdí, že potenciál Hizballáhu znovu získat širokou arabskou podporu, které se těšil v roce 2006, bude záviset na tom, jak budou libanonské síly v blízké budoucnosti postupovat proti Izraeli.
Je těžké hodnotit, do jaké míry operace Povodeň Al-Aksá a události, které následovaly 7. října, změnily západní Asii. Solidarita s Palestinci v Gaze, kterou vyjádřili občané zemí Rady pro spolupráci v Zálivu, svědčí o obnoveném pocitu panarabské jednoty mezi arabskými společnostmi v důsledku izraelských zločinů v obléhané enklávě, které vyvolaly silné emoce v celém regionu. Příkladem je bojkot izraelských, amerických a německých výrobků ze strany Arabů z Perského zálivu.
V každém případě se nyní budou představitelé zemí Perského zálivu snažit upozadit své angažmá v Tel Avivu, aby vyhověli náladám veřejnosti v době, kdy se hněv vůči Izraeli a USA stále stupňuje.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.