S pokračující válkou má Rusko čas dále upevňovat svou politickou, hospodářskou a správní okupaci, což případnou reintegraci těchto území zpět do Ukrajiny stále více ztěžuje.
Když se v roce 2023 stabilizovala frontová linie, Rusko nadále kontrolovalo téměř 18 % ukrajinského území, včetně přibližně 25 000 km2 území zabraného od února 2022. Všechny složky ruské vlády se podílejí na nákladném a ambiciózním programu integrace těchto nově obsazených území do Ruské federace – stejně jako to Rusko udělalo s Krymem poté, co se poloostrova zmocnilo v roce 2014. Kreml doufá, že na místě vytvoří fakta, která bude pro Ukrajinu obtížné zpochybnit, ať už vojenskou silou, nebo v budoucích mírových rozhovorech, napsal David Lewis pro Foreign Affairs.
Rusko v září 2022 slavnostně anektovalo čtyři ukrajinské oblasti – Doněckou a Luhanskou na východě země a Záporožskou a Chersonskou na jihu, ačkoli jeho armáda nemá žádnou z těchto oblastí plně pod kontrolou. Od té doby ruští představitelé změnili správu oblastí pod svou kontrolou, loni v září uspořádali fiktivní volby a na všech úrovních jmenovali promoskevské úředníky. Armáda technokratů dohlíží na úplné pohlcení těchto území, přizpůsobuje jejich zákony, předpisy a daňové a bankovní systémy Rusku a zbavuje je jakýchkoli stop po institucionálních vazbách na Ukrajinu. Nominální přechodné období trvá do ledna 2026, kdy Kreml očekává, že v takzvaných „nových regionech“ bude plně platit ruský právní, soudní a politický systém.
Tato administrativní okupace je méně známá než násilí a porušování lidských práv, které ji provází. Na okupované Ukrajině si byrokraté účinně vynucují dodržování předpisů ze strany místních obyvatel. I když někteří lidé kladou odpor, úřady jim vnucují ruské školství, kulturní indoktrinaci a ekonomické a právní systémy, aby tyto země stále pevněji připoutaly k Rusku. Odhadnout postoje a loajalitu lidí žijících pod ruskou okupací je nesmírně obtížné. Neexistují zde žádná nezávislá média ani skupiny občanské společnosti a bezpečnostní služby pečlivě monitorují sociální média.
Nejmocnějším prostředkem Ruska ke kooptaci společnosti a k dlouhodobým demografickým změnám v okupovaných částech Ukrajiny je hospodářská politika. Ruský sociální systém a státní platy jsou často štědřejší než ukrajinské a jejich cílem je získat chudší části obyvatelstva a důchodce.
Vyhlídky okupovaných území jsou tudíž neradostné. Ukrajině chybí politická a diplomatická strategie, která by dlouhodobě zpochybnila ruskou okupaci. Jakékoli příměří nebo zmrazení konfliktu by vedlo k vytyčení linie přes jižní a východní Ukrajinu a miliony Ukrajinců by zůstaly pod ruskou nadvládou.
Celý článek najdete zde v angličtině.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.