Financial Times. Evropská centrální banka (ECB) stojí před úkolem redukovat politiku kvantitativního uvolňování a zároveň přiznat slabší inflaci
Stačilo pár slov od Mario Draghiho, aby euro a náklady na půjčky pro vlády vyletěly vzhůru – ke ho vlastní nelibosti. Draghi v červnu uvedl, že reflační síly nahradily deflační, což mělo potvrdit, že ekonomické oživení eurozóny pokračuje. Ale místo toho si investoři začali myslet, že ECB se připravuje na restriktivní politiku. Což, jak uvedla později ECB, bylo nedorozumění.
Je vidět, že trhy jsou napjaté, kdy skončí neobvyklá monetární politika. Především další pokračování programu kvantitativního uvolňování ve výši 60 mld. eur měsíčně vytváří nervozitu.
ECB chce být předvídatelná, chce trhy „řídit“, jenže u dluhopisových trhů se to ukázalo být velice obtížné.
Takže ECB musí najít rovnováhu mezi zmenšování programu kvantitativního uvolňování a mezi tím, že trhy jsou rozkolísané a inflace slabá. Inflace v eurozóně zpomalila na 1,3 % v červnu. Růst mezd je stále slab, a to i v silných ekonomikách.
Jsou zde ovšem obavy, že by ukončení programu kvantitativního uvolňování mohlo vést k dramaticky silnějšímu euru, vyšším nákladům na půjčování a to by zničilo oživení.
Obecně se očekává, že o ukončení programu bude rozhodnuto v září s platností od roku 2018. Někteří ovšem naznačují, že by program mohl pokračovat i v dalším roce, ovšem v menším rozsahu.