Financial Times. Nový výzkum Bundesbanky jde proti mínění, že ECB obrala Němce o úspory, informovaly Financial Times.
Agresivní monetární stimul ECB zachránil německým daňovým poplatníkům téměř 250 mld. eur za poslední dekádu, ukazuje výzkum Bundesbanky, který se tak staví proti názoru, že došlo k obrání Němců o úspory. Bundesbanka uvádí, že měnová politika snížila průměrné náklady na půjčování německé federální vlády, ale i u jednotlivých spolkových zemí a místních samospráv ze 4 % v roce 2007 ke dvou procentům v roce 2016, což úřadům ušetřilo 240 mld. eur na úrocích za poslední dekádu.
Publikace výzkumu časově koliduje se spekulacemi, že by se současný guvernér německé centrální banky Jens Weidmann mohl stát nástupcem Mario Draghiho v ECB v roce 2019. Je to zřejmě znamení, že právě on, který patřil k největším kritikům politiky ECB, mohl stát zastáncem „středové pozice.“
Hlavní refinanční sazba je u ECB nula, zatímco depozitní sazba je stále záporná, což znamená, že půjčovatelé (banky) musejí platit 0,4 % za část rezerv, které drží u centrální banky.
Snížení sazeb fungovalo spolu s nákupy vládního dluhu, aby se snížily náklady na půjčování v celé eurozóně. Německý politický a finanční establishment tyto kroky kritizoval s tím, že „rozhazovační“ členové mají prospěch na rozdíl od těch, kteří spoří a jimž se snížily úroky.
Kontroverzní politiky vedly k obvinění ze strany Schäubleho, který uvedl, že tímto způsobem ECB zajišťuje podporu pro pravicovou Alternativu pro Německo. I když Bundesbanka často útočila na program nákupu dluhopisů, snížení úrokových sazeb hájila. Weidmann uvedl, že Němci „nejen nespoří“, ale také vlastní domy a platí daně, a ti z nízkých nákladů na půjčování profitovali.
Nicméně guvernér Bundesbanky varoval, že uvolněná monetární politika umožňuje státům eurozóny vyhnout se reformám. Bundesbanka vyzvala země, aby využily nízké úrokové sazby jako příležitost ke snížení dluhového břemene na udržitelnou úroveň.