Současný protekcionistický obrat EU není otázkou sebevědomého prosazování suverenity.
V důsledku výzev spojených se zvýšeným dovozem čínské oceli a omezeným trhem v USA provádí Evropská unie významnou změnu své dlouhodobé hospodářské politiky, píše se v aktuální analýze Global Risk Monitor (redakce má k dispozici). Tato změna zahrnuje zavedení cel, kvót a pravidel „kupujte evropské výrobky“.
Evropský těžký průmysl se přitom ještě nezotavil z energetické krize roku 2022 a nadále zaznamenává ztráty. Sankce uvalené na ruský plyn a vysoké náklady na energie poškodily výrobce, zejména v Německu. Klimatická politika EU a odklon od jaderné energie přinesly další zátěž, díky níž jsou výrobní náklady výrazně vyšší než v USA a Asii. Tato situace vedla k uzavírání závodů a poklesu výroby. Evropská jednání s USA zdůraznila závislost EU na amerických trzích – cla na evropské zboží při exportu do USA zůstávají v platnosti, zatímco EU se paralelně s tím snaží posílit svůj vlastní průmysl.
V současnosti se na obzoru rýsuje nová protekcionistická agenda EU, která se podle autora bude skládat s následující prvků: zavedení cel 25-50 % na čínskou ocel a hliník, zavedení kvót na veřejné zakázky se „zelenou ocelí“ vyrobenou v EU, plány na donucení velkých firem a autopůjčoven používat od roku 2030 v EU vyrobené elektromobily a také další návrh klauzule „Buy European“, který se rozšíří na AI a polovodiče.
Smyslem má být podle představitelů EU obnovení rovnováhy v globálním obchodě. V realitě jde však spíše o „defenzivní přežití“ a snahu o zpomalení deindustrializace EU pod tlakem energetické a regulační zátěže, píše analýza.
Tato situace představuje rizika pro investory v EU. Na prvním místě jsou rizikem inflační tlaky, které zvyšují náklady v celém dodavatelském řetězci. Dalším rizikem je slabší konkurenceschopnost EU odrážející vysoké náklady. Tyto faktory zároveň posilují závislost EU na USA a izolaci EU od Číny a dalších dodavatelů. EU ztratí flexibilitu, USA získají větší vliv. Riziko nakonec představuje i pokračující globální fragmentace do protekcionistických bloků.
Analýza dochází k závěru, že protekcionistický obrat EU není projevem sebevědomého prosazování suverenity. Je to důsledek energetického šoku, klimatického dogmatu a chybných strategických kroků. Jde o snahu získat čas pro upadající evropský průmysl a cenou bude vyšší inflace, slabší konkurenceschopnost a závislost na USA.
EU tímto novým protekcionismem brání svou ideologickou politiku, ale činí tak na úkor obecné prosperity, což podle autora postupně povede k prohlubování strukturální nespokojenosti s politickou elitou EU.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.