Evropská unie byla dosud považována za hlavního globálního vyzyvatele velkých technologických firem. Nyní se tento obraz začíná měnit.
O EU se hovoří v tom smyslu, že jako jediná dokázala prosadit digitální legislativu, která zásadně omezovala sběr a zpracování osobních dat a nastavovala hranice pro vývoj rizikových systémů umělé inteligence. To se však nyní mění. Evropská komise totiž nedávno oznámila, že chce oddálit či zmírnit části svého vlastního regulačního balíčku, včetně pravidel pro vysokorizikovou AI. Změny mají podle Bruselu podnikům usnadnit přístup k datům a snížit administrativu, která brzdí inovace. Kritici ale varují, že jde o zásah do samotných základů evropské digitální ochrany. Mezi nejkontroverznější prvky patří plánované odložení plné účinnosti pravidel, jež se týkají systémů vykazujících vážné riziko pro občanská práva – například pro biometrickou identifikaci nebo automatizované vyhodnocování uchazečů o práci. Tyto technologie mohou výrazně ovlivňovat životy milionů lidí, a proto mělo být jejich používání přísněji regulováno už v nejbližších letech. Proti odkladu však nyní vystupují nejen organizace hájící digitální práva, ale i někteří tvůrci původního zákona. Podle některých analytiků tak Unie podkopává svůj vlastní právní rámec v okamžiku, kdy jej svět nejvíce potřebuje.
Do debaty navíc vstupují geopolitické faktory. Brusel zároveň vede obtížná obchodní jednání s Washingtonem a některé výroky amerických představitelů naznačují, že zmírnění evropské regulace může být jednou z nepřímých podmínek pro snížení cel a podporu evropského vývozu. Spojené státy se dlouhodobě staví proti pravidlům, která by mohla omezit konkurenceschopnost jejich technologických firem, a EU je tak v citlivé situaci, v níž se ekonomická diplomacie prolíná s otázkou digitálních práv. Opačnou sílu představují evropské podniky, které si stěžují na rostoucí složitost regulací a vysoké náklady spojené s jejich zaváděním. Velké skupiny z oblasti dopravy, průmyslu či letectví volají po delších přechodných lhůtách, protože se obávají, že je nové zákony znevýhodní vůči konkurenci mimo EU. Jejich tlak není nový – už v minulých letech upozorňovali ekonomové i bývalí evropští představitelé, že Unie riskuje ztrátu inovativního náskoku, pokud bude regulovat rychleji, než dokáže její průmysl adaptovat. Zjednodušení pravidel sice podnikům uleví, ale přináší i riziko oslabení záruk pro uživatele. Kritici upozorňují, že plánované změny by mohly firmám snáze umožnit pracovat s osobními údaji bez explicitního souhlasu uživatelů, případně je využívat ve větších objemech díky široce definovanému konceptu anonymizace. V době, kdy se AI systémy učí na čím dál rozsáhlejších datových souborech, jde o klíčovou otázku toho, jak bude v Evropě vypadat digitální ochrana v následujících letech.
Dopady plánovaných opatření však nepocítí jen členské státy EU. Mnoho evropských partnerů, kteří se ekonomicky či politicky orientují na Brusel, stále častěji přizpůsobuje své normy unijnímu standardu, aby si zachovali plný přístup na jednotný trh. Pokud EU začne ustupovat ze svých pravidel, může se tato změna nepřímo přelít i do jejich právních rámců. V digitálním prostoru navíc neplatí hranice – data uživatelů z jiných evropských zemí mohou být zpracovávána stejně jako data občanů EU, takže případné oslabení ochrany se může projevit i mimo území sedmadvacítky. V širším kontextu debata ukazuje, jak křehká je rovnováha mezi inovacemi, ekonomickými zájmy a ochranou základních práv. Zatímco firmy volají po pružnějším prostředí, odborníci na digitální práva varují, že přílišné ústupky by mohly otevřít prostor pro neregulované využívání AI aplikací, které mají zásadní společenský dopad – od algoritmického rozhodování ve veřejné správě po doporučovací systémy, jež ovlivňují chování uživatelů na sociálních sítích. Jak se tedy Evropa bude chovat dál? Bude pokračovat v oslabování digitálních pravidel, čímž krátkodobě podpoří domácí průmysl, ale zároveň bude riskovat, že ztratí roli globálního lídra v ochraně digitálních práv? A pokud ustoupí, budou ji následovat ostatní? Rozhodnutí, která Brusel učiní v následujících měsících, tak budou mít dopad daleko za hranice Unie a určovat budou nejen podobu evropské digitální ekonomiky, ale i standardy ochrany, které budou občané v digitálním světě považovat za samozřejmost.