Německý kancléř Friedrich Merz před summitem EU, který se bude konat příští týden, prohlásil, že Unie se musí bránit proti nekalým obchodním praktikám, čímž naznačil podporu přísnějším opatřením vůči Číně.

Uvedl, že Evropa těží z otevřeného a spravedlivého obchodu, ale nemůže nečinně přihlížet tam, kde ostatní nedodržují pravidla. Německo se po pandemii dostalo do výrazného obchodního deficitu s Čínou a čínská konkurence je v Berlíně stále častěji obviňována z úbytku pracovních míst v klíčových průmyslových odvětvích. To vede k tlaku části německého průmyslu na tvrdší evropský postup vůči Pekingu, přičemž Španělsko zůstává posledním velkým odpůrcem takové politiky.

Evropská komise zvažuje nové nástroje, například mechanismus proti nadbytečné kapacitě, který by reagoval na státní dotace vedoucí k přebytkům strategického zboží. Další obchodní opatření mají chránit evropský průmysl před poškozujícím dovozem. Francouzský prezident Emmanuel Macron se mezitím snaží zabránit otevřené konfrontaci a plánuje videohovor s lídry G7 a Čínou o makroekonomických nerovnováhách.

Překvapené Německo?

Zdá se, že Německo dlouhodobě podcenilo rozsah a tempo čínského průmyslového vzestupu, přestože Čína svůj postup plánovala otevřeně a s dlouhou perspektivou. Německé firmy zpočátku profitovaly ze vstupu na čínský trh, ale zároveň předávaly své know‑how, zejména v automobilovém průmyslu, což dnes vede k obrácení rolí: čínské firmy Německo v mnoha oblastech předstihly.

Experti upozorňují, že varovné signály byly patrné už před dvaceti lety v čínských pětiletých plánech, které jasně ukazovaly orientaci na elektromobilitu a další strategické technologie. Německo však tyto signály ignorovalo a dlouho se považovalo za nedotknutelnou exportní velmoc.

Současné čínské plány na období 2026–2030 ukazují další posun směrem k technologické soběstačnosti a dominanci v oblastech, jako jsou kvantové technologie, umělá inteligence či robotika. Podle analytiků to zvýší tlak na Německo, které je silně závislé na čínských dodavatelských řetězcích. Tato závislost může oslabit nejen jeho ekonomickou stabilitu, ale i schopnost Evropy reagovat na geopolitické výzvy.

Tip k tématu: Ilona Švihlíková: „Vojenská válka proti Rusku, ekonomická proti Číně. Budoucnost EU?“