Summit NATO, rostoucí výdaje na zbrojení, vývoj války na Ukrajině, nové napětí kolem Íránu, proměna americké politiky i otázka digitální suverenity Brazílie. V novém Glosáři uslyšíte komentář Ilony Švihlíkové k nejdůležitějším událostem uplynulého týdne a jejich širším geopolitickým souvislostem.
Přepis pomocí AI:
Dobrý den, je tu další glosář s malým zpožděním. Ano, jak už jsem avizovala, letní režim nebude zcela pravidelný. Přeci jen je to nějaký volnočasový program, spousta povinností, mnohé věci, které by se mi líbily na léto, a skloubit to není úplně snadné.
No a taky už jsem začala ignorovat fotbal. S mistrovství světa se postupně stalo mistrovství Evropy, doplněné Argentinou, a to mě nebaví. A někdy mě to rozčiluje, například dlouhé nakopávané míče Anglie. Kdo se na to má dívat.
Pojďme ale na to zásadní z úplně nového týdne. V českém politickém prostředí se vše točilo kolem summitu NATO.
Českou politiku a české takzvané novináře toto téma zaměstnávalo velmi dlouho. Ústavní soud se zaktivizoval, aby nikdo nezapochyboval, kde jeho srdce bije, a poslal na summit do Ankary hradního zeleného mužíka.
Vypadalo to trapně, ale to je jaksi už česká politika a její úzus. Zdá se nicméně, že premiér, který se jim nějak, mírně řečeno, vyhýbá sporům a ustupuje všude, jak to jenom jde, tak možná změnil svou taktiku a nyní se vůči prezidentovi, který samozřejmě plní přání svých sponzorů, vymezuje intenzivně.
Summit NATO dokreslil prostředí, v němž rizika rostou každým dnem. Jak to jde postupně, tak i zde se projevuje ten velmi diskutovaný syndrom vařené žáby. Zbrojní výdaje se stávají prioritou rozpočtů, u Německa to tak je. Připomenu, že podle SIPRI je Německo nově na čtvrtém místě ve světových výdajích na zbrojení.
A americký vojenskoprůmyslový komplex chce stále víc. Je to takový megaotesánek, podobně jako farmaceutický průmysl. Takže musíme zbrojit a chystáme se na válku proti Rusku.
Konflikt mezi Ukrajinou, potažmo NATO a Ruskem, stále eskaluje. Situace na bojišti je ve prospěch Ruska. Tak je tu ale mediální kampaň doprovázená dronovými útoky na ruskou infrastrukturu a zdá se, že stále více také na civilisty. Je to ze strany Ukrajiny, ale řekněme si, že spíše ze strany britské. A tato intenzita stále roste. A tím pádem roste a posiluje také strana války Ruské federace.
Je to vlastně situace, která spoléhá na to, že u moci bude stále Putin, který brzdí válečné jestřáby, což zní z hlediska českého mainstreamu úplně jako zvláště. Ale je to tak. Představte si, že by tam místo Putina byl takový Karaganov. Dobrá, možná už je trošku starší a možná už není úplně aktivní, i když mediálně aktivní až dost. A nebo takový Surovikin.
Trump a jeho blábolení pokračuje. Je obnoven konflikt mezi USA a Iránem, čehož jsem se obávala, viz předchozí komentáře. Nejde jen o Hormuz, to samozřejmě taky, ale o permanentní tlak Izraele na to, aby se válčilo. Kdekoliv v okolí, i v širokém okolí, ale hlavně se musí válčit.
Jak je letní teplo, tak asi málo kdo chce domýšlet, co to znamená pro světovou ekonomiku. Takže znovu útoky na Irán, znovu nějaké blokády, znovu kontrola Hormuzu. Je to velikánský oříšek, a takhle si to sionista Kushner asi nepředstavoval.
No, možná je to takové vhodné načasování, že právě v tyto dny zemřel Lindsey Graham, což byl válečný fanatik, upřímně řečeno, absolutní magor a člověk, který vyprovokoval, kdyby byl jedním z těch, kteří vyprovokovali tu válku Spojených států proti Íránu. V pekle se úsilně těší.
A samozřejmě se znovu projevil také Trumpův apetit na Grónsko, ale jak vidno, ten člověk se skutečně stává velkým, velkým blábolem, který je čím dál více k smíchu.
Je to škoda. Jeho počáteční pozice byla v řadě témat velmi nadějná, ale ukázalo se, že ne. Že neschopnost a nekompetence jsou silnými rysy té současné americké administrativy.
Dovolím si upozornit na další věc, která není příliš známá a týká se vyšetřování z hlediska diskriminace obchodu v případě Spojených států. Začalo jim vadit a začali hrozit, co také jiného, že Brazílie má vlastní digitální systém, který se jmenuje PIX a který oslabuje pozici finančních gigantů, jako je Mastercard nebo Visa na brazilském trhu. Já jsem k tomu natočila video. Video o tom, jak Brazílie chrání svou digitální suverenitu. Zkrátka, dobře se jí podařilo vytvořit jeden z nejlepších digitálních systémů na světě. Podívejte se na můj YouTube kanál, Ilona Švihlíková Official.
A také jsme v Argumentu přinesli informace o Marine Le Penové, která, jak se zdá, prozatím rozhodnutí soudu navzdory, může kandidovat na prezidentku, protože Macron už by podruhé asi neměl. Ale na rovinu, on by nejspíš zase vyhrál. Ve Francii se do sebe pustí tzv. extrémní levice a tzv. extrémní pravice, což jsou dneska už poměrně zmatené pojmy. No a jak to dopadne, vyhraje nějaký Rouchan z bankových kruhů, aby se slavnostně zachránila demokracie? Je snad šance, že by skutečně mohlo ve Francii dojít ke změně? A nebo by se aktivovaly okamžitě tajné služby a armáda spolu s nejmenovanými zahraničními vlivy? O tom se brzy přesvědčíme. Ovšem rumunský případ je velmi výmluvný.
No a taky nám tak nějak v pozadí probíhají ty Karlovy Vary. Nebo možná už skončily. Já vám ani nevím. Já tam prostě vidím skupinu tzv. umělců, kteří žijí z našich daní a poplatků a povyšují se na ty, co je živí. Nebo jsou přesvědčeni o tom, že oni jsou ti lepší lidé. K tomu jsou doprovázeni různými děvčaty, která se živí, říkáme, monetárně, speciálním způsobem. U toho mají hodinky za miliony a ožírají se nám a přežívají ve Varech. Je to krásná oslava naší kultury.
Ale zase vám to ukazuje, jak přesně v době takového úpadku systému vypadá kultura. No a v téhle době, přátelé, já mám natáčení v zemědělském družstvu . To víte my, které je potřeba obehnat příkopem, máme rádi demokracii i v té ekonomii. A vážíme si toho, když někdo něco produkuje a vytváří. A ještě se u toho pere s tunou byrokracie a někdy dokonce i s nenávistí části obyvatelstva, které vnímá zemědělce jako hlavní škůdce kazící krajinu.
Příští týden zase na slyšenou.
Přepis neprochází jazykovou úpravou. Děkujeme za pochopení.