Mezinárodní akademická konference zaměřená na Tibet, která se měla na konci srpna uskutečnit na Kathmandu University, se nakonec bude konat online.
Tibet je pro Čínu otázkou územní integrity a státní suverenity. Peking považuje Tibetskou autonomní oblast za součást Čínské lidové republiky a dlouhodobě odmítá aktivity, které interpretuje jako podporu tibetského separatismu. Jednou z nic je právě zmiňovaná konference. Organizátoři uvedli, že univerzita se na základě žádosti nepálských úřadů rozhodla od pořádání akce ustoupit, nepálská vláda však popírá, že by konferenci nařídila zrušit. Událost tak znovu upozornila na složité postavení Nepálu mezi jeho dvěma velkými sousedy – Indií a Čínou. Konference Mezinárodní asociace tibetských studií (IATS) měla od 23. do 29. srpna přivítat odborníky z různých zemí, kteří se zabývají tibetskou historií, kulturou, náboženstvím, jazykem a společností. IATS vznikla v roce 1979 a deklaruje akademický, nikoli politický charakter.
Není vhodná doba
Podle organizátorů dostala Kathmandu University doporučení, aby se od pořádání konference stáhla. „Není vhodná doba“ pro její konání, mělo podle nich zaznít ze strany vlády. Univerzita proto přestala být hostitelem a pořadatelé rozhodli o přesunu celé akce do online prostředí. Nepálská vláda takovou interpretaci odmítá. Mluvčí úřadu premiéra uvedl, že vláda konferenci nezakázala, nevydala žádný písemný ani ústní příkaz a že rozhodnutí o jejím odložení učinili organizátoři sami. Z dostupných informací proto nelze jednoznačně určit, zda šlo o formální zásah vlády, nebo o preventivní rozhodnutí univerzity a organizátorů.
Pro Nepál má tato otázka praktický význam. Země s Čínou sdílí dlouhou horskou hranici a zároveň na svém území hostí tibetské uprchlíky. Nepál proto musí při formulování své politiky vůči Tibetu zohledňovat jak vlastní bezpečnostní a ekonomické zájmy, tak své vztahy s Pekingem. Káthmándú dlouhodobě podporuje politiku jedné Číny a deklaruje, že nepálské území nebude využíváno k aktivitám namířeným proti čínské územní celistvosti. Současně se snaží udržovat otevřené vztahy také s Indií, která je jeho tradičním ekonomickým a politickým partnerem. Samotná konference přitom podle IATS nemá politický charakter. Zabývá se především akademickým výzkumem Tibetu a jeho společenským a kulturním vývojem.
Problém Tibet
Citlivost však může zvýšit účast osob nebo organizací spojených s tibetskou exilovou komunitou, protože právě její politické aktivity jsou pro čínskou vládu citlivou otázkou. Čínští představitelé v Nepálu před konferencí vyjadřovali obavy z jejího konání. Zda tyto postoje přímo vedly k rozhodnutí Kathmandu University ustoupit od pořádání akce, však není z veřejně dostupných informací jednoznačně doloženo. Případ proto nelze jednoduše interpretovat jako čínský zákaz akademické konference. Přesnější je říci, že se akademická akce dostala do prostředí, kde se střetávají akademické zájmy s citlivými otázkami zahraniční a bezpečnostní politiky.
Čína je pro Nepál významným obchodním partnerem a poskytovatelem investic a infrastruktury. Indie má zase dlouhodobě mimořádný význam vzhledem ke geografické blízkosti, obchodu a historickým vazbám. Nepál se proto snaží udržovat spolupráci s oběma mocnostmi a zároveň si zachovat vlastní politickou autonomii.