Umělá inteligence je v Číně v průmyslovém měřítku zaváděna do aut, robotů, kamer nebo mobilů. Co to znamená pro budoucnost?
Čína začíná masově integrovat umělou inteligenci přímo do fyzických výrobků – automobilů, robotů, kamer, chytrých telefonů, domácích spotřebičů i průmyslových zařízení – a tím zásadně mění význam označení „Made in China“, míní analýza novin Asia Times. Už nejde jen o místo výroby hardwaru, ale také o původ softwaru, dat a aktualizačních systémů, které určují chování produktu po celou dobu jeho životnosti.
Cloud versus integrace
Existuje rozdíl mezi cloudovou AI (umělou inteligencí), která běží v datových centrech, a tzv. embedded AI, která je zabudovaná přímo v zařízení a zpracovává data lokálně. Embedded AI se stává fyzickou součástí stroje, což znamená, že ten, kdo ovládá software, získává vliv na samotný produkt. Čínské firmy jako DeepSeek, Alibaba či ByteDance poskytují modely, které lze stáhnout, upravit a komprimovat pro provoz na menších procesorech, což výrobcům umožňuje rychle integrovat AI do široké škály zařízení.
Obrovské výrobní měřítko
Čína má v této oblasti výhodu díky obrovskému výrobnímu měřítku a hustým dodavatelským řetězcům. V roce 2024 instalovala více než polovinu všech průmyslových robotů na světě, což jí umožňuje rychle zavádět AI do továrních systémů, skladů, přístavů i do spotřební elektroniky.
První viditelné příklady se objevují v automobilovém průmyslu, kde čínské modely AI pronikají do kabin vozů různých značek, včetně těch západních prodávaných v Číně.
Čínské AI systémy jsou decentralizované
Současně se ukazuje, že neexistuje jednotný „čínský stack“. Exportéři se řídí požadavky zákazníků a importéři si často vynucují lokální ukládání dat, offline režimy, auditovatelnost softwaru či možnost odpojit telemetrii. Výsledkem bude pravděpodobně svět rozdělený do regionálních a duálních softwarových architektur.
Regulátoři v USA i Evropě začínají posuzovat původ softwaru stejně vážně jako původ hardwaru. Americká pravidla mohou zakázat určité čínské softwarové komponenty i v autech vyrobených v Severní Americe. Evropské normy zase tlačí na bezpečnost, auditovatelnost a jasné vymezení funkcí, které musí fungovat offline.
Závislost jako zranitelnost
Článek zdůrazňuje, že nejde jen o dramatické scénáře typu skrytého vypínacího tlačítka. Skutečné riziko spočívá v závislosti na proprietárních službách, v zranitelnostech sdílených napříč celými flotilami zařízení a v tom, kdo má přístup k datům a aktualizacím. Tyto problémy nejsou specificky čínské, ale Čína je díky své výrobní kapacitě vystavuje globální pozornosti.
Soutěž v oblasti AI neprobíhá mezi chatboty
Podle článku se rozhodující soutěž v oblasti AI neodehrává mezi chatboty, ale uvnitř fyzických strojů, které budou řídit dopravu, výrobu, logistiku i domácnosti. Čína vstupuje do této soutěže s rozvinutou průmyslovou základnou, ale zároveň čelí omezením v oblasti špičkových čipů, certifikací a důvěry zahraničních trhů. Klíčovou otázkou se stává, kdo bude kontrolovat inteligenci uvnitř zařízení, která se pohybují po celém světě.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.