BRICS se na svém 18. summitu v Novém Dillí pokusil ukázat, že je stále významnějším fórem pro utváření nové podoby mezinárodního řádu.
BRICS hledá společnou roli v měnícím se světě
Země BRICS hledaly sílu a jednotu mezi státy, které mají rozdílné zájmy – od Ruska a Číny přes Indii až po Írán, Spojené arabské emiráty či Egypt. Témat byla celá řada. Výsledkem summitu je i nová deklarace, která kritizuje jednostranné sankce, obchodní bariéry a současné uspořádání globálního vládnutí. Summit BRICS se konal 12. a 13. září v Novém Dillí a odehrával se v mimořádně komplikované geopolitické situaci, kdy válka na Ukrajině pokračuje, Blízký východ zůstává dějištěm několika překrývajících se konfliktů a obchodní politika Spojených států přináší nové celní a další překážky. Právě v tomto prostředí se BRICS snaží definovat svou další roli. Z původního uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky se postupně stal mnohem širší blok, který dnes zahrnuje také Egypt, Etiopii, Írán, Indonésii, Spojené arabské emiráty a Saúdskou Arábii a jehož rozšíření zároveň zvýšilo jeho ekonomickou a politickou váhu. Jedním z hlavních poselství summitu bylo, že BRICS chce být více než jen platformou pro obchodní spolupráci. Členské státy ve společné deklaraci znovu podpořily reformu mezinárodních institucí, větší zastoupení rozvojových zemí a posílení role OSN. Zároveň zdůraznily princip multipolárního světového uspořádání a větší účast zemí globálního Jihu na rozhodování o globálních otázkách.
Od technologií k obchodu v národních měnách
Co na summitu říkali jednotliví světoví politici? Nové Dillí zdůraznilo, ž BRICS je pro něj užitečný tím, že umožňuje spolupracovat s různými mocnostmi, aniž by se Indie musela jednoznačně přiklonit k některé z nich. Indický premiér Naréndra Módí ve svém vystoupení upozornil na problém, který bude v příštích letech pravděpodobně stále důležitější: možnost „weaponizace“ technologií a kritických nerostných surovin. Jde především o závislost moderních ekonomik na polovodičích, umělé inteligenci, datových infrastrukturách, bateriích a surovinách potřebných pro energetickou transformaci. Země, které kontrolují jejich těžbu, zpracování nebo technologické řetězce, získávají nový nástroj ekonomického a politického vlivu. Indie proto prosazuje odolnější dodavatelské řetězce a větší spolupráci mezi zeměmi BRICS. Čínský prezident Si Ťin-pching pak přišel s představou praktičtějšího a ekonomicky integrovanějšího BRICS.
Peking chce spolupráci rozšířit mimo tradiční obchod a finance také do oblasti umělé inteligence, chytré výroby a digitální ekonomiky. Čína například navrhla vytvoření BRICS AI Open Source Zone a další platformy zaměřené na obchod se službami. Současně prosazuje hlubší propojení trhů a větší využívání technologické spolupráce mezi členskými státy. To může být pro Čínu strategicky výhodné. Čím více se BRICS propojí prostřednictvím technologií, platebních systémů, investic a dodavatelských řetězců, tím menší bude závislost jeho členů na západních institucích a infrastruktuře. Současně však právě zde vzniká jeden z největších rozporů uvnitř skupiny: Indie nechce, aby se BRICS změnil v nástroj čínského geopolitického vlivu.
Ekonomická část summitu se soustředila také na otázku závislosti na americkém dolaru. Členské státy podpořily větší využívání národních měn v obchodě a investicích a další propojování přeshraničních platebních systémů. Nešlo však o rozhodnutí vytvořit společnou měnu BRICS. Ambicí je především postupně snížit transakční a geopolitickou závislost na dolaru, nikoli v krátké době vytvořit jeho přímou alternativu. Rusko na summitu současně navrhlo vytvoření nového mechanismu pojištění a společného trhu s obilím. Pro Moskvu má podobná spolupráce také praktický význam v době, kdy západní sankce komplikují její přístup k některým finančním a logistickým službám. Vladimir Putin zároveň zdůraznil význam Nové rozvojové banky BRICS, která podle něj spravuje projekty v hodnotě kolem 140 miliard dolarů.
Bezpečnostní otázky prověřují soudržnost bloku
Nejtěžší zkouškou soudržnosti BRICS zůstávají bezpečnostní otázky. Členské státy se shodly na obecné potřebě řešit konflikty diplomatickou cestou, prostřednictvím dialogu a při respektování mezinárodního práva. V případě Blízkého východu deklarace vyzvala k maximální zdrženlivosti a diplomatickému řešení. Konkrétní geopolitické postoje však zůstávají rozdílné. V jednom uskupení totiž sedí Rusko, které vede válku proti Ukrajině, Írán, který je v otevřeném konfliktu se Spojenými státy a Izraelem, ale také Spojené arabské emiráty a další státy, které mají s Washingtonem významné bezpečnostní a ekonomické vazby. Právě proto je možná největším úspěchem summitu nikoli dosažení jednotného postoje ke všem konfliktům, ale schopnost vytvořit společný rámec, v němž mohou takto rozdílné země vůbec společně vystupovat. Diskuse pak probíhaly i s prezidentem Kazachstánu Kasymem-Žomartem Tokajevem, se kterým Indie diskutovala mimo jiné o energetice, kritických nerostech, obraně, bezpečnosti a nových technologiích. Jednalo se třeba i s Filipínami, a to o obranné a bezpečnostní spolupráci, obchodu, vesmíru, železniční infrastruktuře a technologiích. Se západoafrickou Nigérií se na programu ocitly rovněž obrana, energetika a digitální technologie.
Novodillíská deklarace potvrzuje ambice i limity BRICS
Z pohledu Indie je právě tato síť vztahů možná stejně důležitá jako samotné závěry summitu. Nové Dillí se snaží vystupovat jako jeden z hlavních prostředníků mezi různými částmi globálního Jihu a současně jako samostatné mocenské centrum. Takzvaná Novodillíská deklarace obsahuje přibližně 140 bodů a je proto spíše širokým katalogem společných postojů než revolučním politickým dokumentem. Obsahuje témata od reformy OSN přes obchod a finance až po zdravotnictví, potravinovou bezpečnost, energetiku, klimatickou politiku, umělou inteligenci a rozvojovou spolupráci. Výraznou pozornost získalo odsouzení teroristického útoku v Pahalgamu v indickém Kašmíru z dubna 2025. Pro Indii je to významné, protože chce mezinárodní boj proti terorismu dlouhodobě prosazovat jako jednu ze svých priorit. Deklarace se zároveň staví proti jednostranným obchodním a ekonomickým opatřením a kritizuje protekcionismus. Členské země požadují reformu mezinárodních institucí, zejména tak, aby v nich měly větší hlas rozvojové země.
Členské státy spojuje především přesvědčení, že současné mezinárodní instituce neodrážejí dnešní rozložení ekonomické a politické moci. Neznamená to ale, že všechny chtějí vytvořit alternativu k Západu. Indie má úzké vztahy se Spojenými státy a spolupracuje s nimi například v rámci bezpečnostního formátu Quad.
Spojené arabské emiráty jsou významným americkým partnerem v Perském zálivu. Brazílie dlouhodobě usiluje spíše o reformu globálního systému než o jeho rozbití. BRICS tak zatím není obdobou NATO ani Evropské unie. Nemá společnou zahraniční politiku, společnou bezpečnostní strategii ani jednotnou ekonomickou politiku. Jeho síla spočívá především v tom, že dokáže spojit země, které chtějí změnit pravidla globálního systému, přestože se neshodnou na tom, jak přesně by měl nový systém vypadat.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.