V novém Glosáři se Ilona Švihlíková podívá na domácí politiku, blížící se komunální a senátní volby, debatu o referendu i na otázku, jak se bude vyvíjet česká daňová politika. Pozornost se ale bude soustředit i na návštěvu čínského lídra v USA a vztahy Evropy a Ruska.
Přepis pomocí AI:
Dobrý den, je tu další glosář a tentokrát poslední zářijový. Jenom malá poznámka, jako obvykle, na úvod. Vltava má 13 stupňů a zatím se plave docela slušně.
A teď už k tomu důležitému. Stále zuří volební kampaň. Připomínám, že se blíží jednak komunální volby a jednak také volby do Senátu. Ty obvykle se vyznačují poměrně malou volební účastí, takže i legitimita téhle komory je dlouhodobě nízká, ale pořád ty volby platí, což je zároveň silný argument pro referendum, kterém se říká, že by lidi nepřišli jen do Senátu třeba přijít 5 % lidí, takže de facto přibuzní kandidáta v druhém kole a on tam prostě pak dřepí a že je si moc hezky za naše peníze. Zákon k referendu připravuje ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, což samozřejmě opozice je proti, protože demokracie je pouze a jedině, když vládnou oni a když informuje Česká televize.
No a když jsme u té České televize, kde se připravuje Stardance, přátelé, vrchol tohoto roku, polodebilní taneční soutěž navíc v komerční licenci. Já nechápu, jak tohle vůbec někoho tankuje, ale je to podobné jako s těmi slevami na všechno možný. Tak vidíme totální selhání ministerstva kultury, které nebylo schopno připravit nic, co by stalo za řeč. Není výtlak, nejsou výsledky.
Ministrně financí Schillerová se dala slyšet, že se budou muset zvyšovat daně. To je překvapení, co? Tak kdyby to říkali před volbami, nevím, jestli by je vyhráli s takovým náskokem, jak je vyhráli. Je to dobré téma na analýzu, takže já samozřejmě se radostí na tohle téma vrhnu. Ale nebojte se, banky se zdaňovat nebudou. To spíš zase nějaký cigarety nebo já nevím, něco takového. A bude to bez promýšlení, bez analýzy daňového mixu. Koho co napadne, to tam flákne, aby to účetně aspoň trochu zalepilo. Takhle u nás vypadá daňová politika. Nebo i hospodářská, i když tam projistotu vůbec neexistuje. Přátelé, teď lituji, že už nedělám ty chvilky poezie, možná bych se u ní třeba uklidnila.
No, ale konec konců můžu se uklidnit, aniž bych nahrávala podcast. K výrazným událostem úplného týdne samozřejmě patřila návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pinga ve Spojených státech. Připravila jsem tomu samostatné video, které najdete na mém YouTube kanálu Ilona Šuhlíková Official. Je to důležité téma, protože o Číně se u nás dezinformuje velmi intenzivně. Česká televize v tomhle ohledu vede. Vzpomeňte také na paní Uršulu, která, a zase jsem udělala špatně, jak ve svém projevu, nebo jak to nazvat, co to ze sebe výustěla, hovořila o tom, že de facto je připravena rozpoutat ekonomickou válku proti Číně.
Ve Spojených státech to bylo hodně pompy, ale de facto akceptace toho, že Spojené státy a Čína jsou si rovny, jak zaznělo v řadě komentářů The Equals. Nicméně je tu řada velmi nebezpečných bodů, jako je Tchaj-wan, kam si část amerických představitelů přeje dodat útočné zbraní. A to by samozřejmě Čína reagovala a mělo by to velmi silné globální dopady.
Jsem velice potěšená, že na !Argumentu jsme zveřejnili článek, který poměrně jasně a bez krupulí popisuje, jak by vypadala Evropa, kdyby skutečně začala válčit proti Rusku. Jako reálně, ne jenom nějaké herecké etýdy, které nám předvádí pan Vetchý. Doporučuji, snad vám to neuniklo, a doporučuji intenzivně přeposlat dál klíčový článek od navíc Anglosasa, bývalého vojáka, no a logicky, aspoň ve chvíli, kdy nahrávám tento podcast na prvním místě ve čtenosti.
Informovali jsme také o tom, že čím je Evropská unie hůře vedená, tím více peněz by hlavní politbyro chtělo. A mění k tomu také probourat tu dosavadní fiskální bariéru, nebo bariéru fiskální suverenity, když už tak byla trošku narušená třeba u DPH, ale relativně ještě existuje. No zkrátka, Uršula chce více peněz, takže hledá, kde je komu vzít.
Mimochodem, chce je vzít i vám, a proto také Unie úspor a investic, také další pozoruhodný projekt. No a v Německu samozřejmě se stále analyzuje jednak úspěch AfD, ale také třeba Die Linke s úspěchem v Berlínu – kde jsou ty doby, kdy to byla fakt jako hodně radikální levice s radou zajímavých témat. Dneska to je hodně ten šílený progresivismus, který samozřejmě zastupuje hlavně migranty a pak ty, kteří neví, jestli jsou holčička, chlapeček anebo mýval.
AfD se daří, i když se jednalo o volby u bývalých DDRáckých spolkových zemích a také spíše v menších spolkových zemích. Je taky ale patrné, že kancleř Merz je pod tlakem a drží se funkce jako ústřice na útese a samozřejmě chce zachovat nebo zachránit Německo před AfD. To je ta slavná Brandmaur, ale paradoxně svou hloupou politikou AfD dále posiluje.
V uplynulém týdnu jsme si také připomněli podzimní rovnodennost a slunce se přehoupilo do znamení Váh, že? Ano, my váhy víme, takže my váhy budeme mít postupně narozeniny. Připomenu, že ale statisticky za to skutečně Váhy jsou nejčastějším znamením, které se objevuje mezi politiky a beze sporu vás pár napadne. Stejně tak by to teoreticky mohlo být období diplomacie, hledání smíru a řešení konfliktu.
Zeptejme se, ale upřímně, máme pro tyhle hodnoty ještě prostor. Z prostoru se vytěsnuje hledání smíru jako slabošství a řinčení zbraněmi neustává. Zbrojní průmysl se stává skutečně důležitým, nejenom v Německu, bohužel i pro naše kovo, jak jsem viděla v nedávných statistikách.
Keéž by tohle období přineslo větší uvědomění, že bez aktivního prosazování smíru nemůžeme jako lidstvo dále pokračovat, uvidíme, co nám přinese příští týden. Zase brzy naslyšenou.