Rychlý rozvoj biotechnologií a umělé inteligence vyvolává obavy z možného zneužití těchto technologií k vývoji biologických zbraní.
Biologické zbraně jsou mezinárodně zakázané prostředky využívající bakterie, viry, houby nebo toxiny k úmyslnému poškození lidí, zvířat či rostlin. Patří mezi zbraně hromadného ničení a od chemických zbraní se liší tím, že vyvolávají infekční nemoci, jejichž účinky se mohou projevit až po delší době a někdy se mohou dále šířit mezi lidmi.
Příspěvek Deutsche Welle nyní poukazuje na to, že umělá inteligence dokáže urychlit analýzu velkých objemů dat a podpořit výzkum patogenů, což může mít jak legitimní vědecké a zdravotnické využití, tak i potenciál ke zneužití. Bezpečnostní experti proto varují, že v budoucnu může AI zvýšit riziko vývoje nových biologických hrozeb, a to i ze strany nestátních aktérů.
Příkladem současných obav jsou případy, kdy byly pokusy o využití umělé inteligence spojeny s výzkumem, který by mohl mít souvislost s biologickými zbraněmi. Zároveň však platí, že stejný výzkum může sloužit také k prevenci nemocí a vývoji léčebných postupů. Rozlišení mezi legitimním vědeckým výzkumem a možným vojenským využitím proto představuje jeden z největších problémů při regulaci moderních biotechnologií.
Biologické zbraně jsou zakázány Úmluvou o biologických zbraních z roku 1975, kterou přijala většina států světa. Na rozdíl od chemických zbraní však neexistuje srovnatelně účinný mezinárodní systém inspekcí a kontroly. Dohled je proto založen především na transparentnosti, dobrovolném oznamování informací a vzájemné důvěře mezi státy.
Kontrola biologických zbraní je navíc mimořádně obtížná, protože technologie potřebné pro jejich vývoj mají často i běžné civilní využití, například při výrobě vakcín nebo léčiv. Odborníci tento problém označují jako „dvojí užití“. Další komplikací je skutečnost, že biologický útok může zpočátku vypadat jako přirozené propuknutí nemoci, což značně ztěžuje jeho odhalení a vyšetřování.