Trumpova doktrína s novou osou zla jsou problém pro Rusko i Čínu

Přečetli jsme: Novinář Pepé Escobar  označil projev Trumpa v OSN za „americkou krvavou lázeň“, ve které americký prezident nastínil  novou „osu zla“ a také, nehledě na slova o národní suverenitě, návrat ke starým dobrým manýrům z minulosti, jako je změna režimu.

Nejednalo se o hluboce filosofickou řeč, píše o Trumpově projevu v OSN brazilský novinář Pepé Escobar, i když v to Bílý dům doufal. Trump v OSN to byla „americká krvavá lázeň“, pokud si vypůjčíme slova amerického autora projevů Stephana Millera.

Je nutné si jen pomalu uvědomit obludnost toho, co zaznělo. Prezident USA hrozil tváří tvář nafouklé byrokracii, která patřila „mezinárodní komunitě“, že vymaže z mapy světa KLDR a s ní 25 milionů obyvatel a nějaké další miliony Jihokorejců jako vedlejší ztráty.

Bylo tu už dost pokusů o to spojit hrozby Trumpa s teorii šíleného muže, kterou upekli společně „Tricky Dicky“ Nixon a Henry Kissinger a podle níž měli v SSSR věřit, že Spojené státy jsou ochotny sáhnout k nukleárním zbraním, a tedy že prezident USA je šílenec. Jenže Severní Korea nebude takovým remixem šíleného muže moc nadšená.

To nechává na stole o dost horší verzi Hirošimy a Nagasaki. Trump připomínal na vícero místech projevu Trumana. Zběsilé hraní nyní ovlivní Peking a Moskvu v jejich strategii vůči Pchjongjangu.

Nová osa zla

Trumpova doktrína je nyní známá a nová osa zla dostala konkrétní podobu: Severní Korea, Írán a Venezuela. Asadova Sýrie je svého druhu mini-zlo a také Kuba sem patří. Ukrajina a Jihočínské moře dostaly jen prchavou zmínku v projevu: bez otevřených obvinění na adresu Ruska a Číny. Což může být viděno jako Realpolitika: bez RC, klíčové dvojky BRICSu i Šangajské organizace spolupráce, nemůže mít problém na Korejském poloostrově řešení.

V této epické bitvě, píše Escobar „těch mnoha v právu“ proti „několika hříšníkům“, se Spojenými státy jako „soucitným státem“, který chce „harmonii a přátelství, ne konflikt a spory“, se Islámskému státu, jenž není ani vzdáleně tak zlý jako Severní Korea a Írán, dostalo jednoho paragrafu v celé řeči Trumpa.

Podle Trumpovy doktríny je Írán hospodářsky vyčerpaný stát-uličník, který vyváží hlavně násilí, krveprolití a chaos; je to vražedný režim a jaderná dohoda je tak pro Spojené státy ostudou.

Íránský ministr zahraničí Zarif už napsal, že Trumpův projev patří do středověku a ne do 21. století a nemá cenu na něj reagovat. Jeho ruský kolega Lavrov vyjádřil plnou podporu dohodě. Na posledním setkání k plnění dohody to byl jen Tillerson, kdo chce nové vyjednání této mnohostranné dohody. A prezident Íránu Ruhání už řekl, že dohoda nejen funguje ale mohly by být model pro jiné. Jak dodal, pokud se nyní z této dohody USA stáhnou, jak může Severní Korea mít důvěru k jakékoliv dohodě v jejím případě?

Podle Escobara je tu zpátky neoconská politika stylu Dicka Cheneyeho a americko-íránské studené války.

Scénář je následující: Írán musí být izolován; Írán destabilizuje a Írán je díky svému balistickému programu, který by prý mohl mít nukleární hlavice, novou Severní Koreou. To vytváří zázemí pro Trumpa odmítnout dohodu k 15. říjnu, což povede k tomu, že se proti sobě postaví , USA, Izrael, Saúdská Arábie a Emiráty proti Íránu, Rusku a Číně, zatímco bude Evropa neutrální. To ovšem jde těžko ruku v ruce s myšlenkou soucitného národa, který chce harmonii a mír.

Národní suverenita až na…

Doktrína upřednostňuje absolutní suverenitu národního státu. Ale pak jsou tu ty otravné státy-uličníci, jejichž režimy se musí…no, změnit. Například Venezuela, které je podle Trumpa na hraně kolapsu a vládne ji diktátor, čemuž prý USA nemohou přihlížet. Ostatně, Trump v pondělí večeřel s prezidenty Kolumbie, Peru a Brazílie. A na jídelním lístku byla změna režimu ve Venezuele, míní Escobar.

Ve Venezuele je v sázce hodně. V listopadu budou americké jednotky umístěny na vojenské cvičení v oblasti trojí hranice -mezi Peru, Kolumbii a Brazílií. A to může být zkouška na změnu režimu ve Venezuele. Jižní Amerika se může stát, Escobar varuje, novým Afghánistánem.

Navzdory tomu velkému řečnění o suverenitě, podstatou nové osy zla je změna režimu.

Rusko s Čínou chtějí zneškodnit současný problém v Severní Koreji a svést zemi ke spolupráci na Jednom pásu, jedné stezce a Eurasijské ekonomické unii prostřednictvím nové transkorejské železnicemi a investicemi do severokorejských přístavů. Hra se jmenuje eurasijská integrace.

Také Írán je součástí plánů pro Jeden pás, jednu stezku jako klíčový bod, budoucí člen Šanghajské organizace spolupráce propojený severo-jižním transportním koridorem s Indii a Ruskem, a potenciální vývozce plynu do Evropy. I tato hra se jmenuje eurasijská integrace.

Zatímco Venezuela má největší zdroje ropy na planetě a Peking na ní cílí jako na další bod Jednoho pásma, jedné stezky v Jižní Americe.

Trumpova doktrína přináší novou sadu problémů pro Rusko a Čínu. Putin a Si sní o mocenské rovnováze ve stylu Koncertu Evropy mezi roky 1815-1914. Tehdy se evropské velmoci Británie, Rakousko, Rusko a Prusko dohodly na tom, že nikdo v Evropě by neměl získat v Evropě hegemonii Napoleonovy Francie. Soucitná Amerika Trumpa v roli soudce i popravčího se určitě snaží takovou hegemonii opakovat.

Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Ilustrační obrázek: Autor –  I, Aotearoa, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2238920

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.