Lidsko-psí partnerství sahá hluboko do doby ledové a je starší než domestikace jakýchkoli jiných zvířat a rostlin.
Zjištění nového výzkumu ukazují, že vztah mezi lidmi a psy je mnohem starší, než se dosud předpokládalo. Nová genetická analýza publikovaná v časopise Nature posouvá nejstarší důkaz o domestikovaných psech na více než 15 000 let. Nejstarší známý exemplář – pes pohřbený spolu s lidskými ostatky v Anatolii – je starý 15 800 let. Druhý nejstarší nález, čelist psa z Goughovy jeskyně v Somersetu, má stáří 14 300 let.
Výzkum ukazuje, že už lovci a sběrači během poslední doby ledové psy cíleně krmili, často stejnou stravou jako sebe, a dokonce jim poskytovali rituální pohřby. V tureckém Pınarbaşı byly například nalezeny tři štěňata uložená přes nohy lidské kostry, což naznačuje hluboké emocionální pouto.
Díky pokročilým metodám sekvenování se vědcům podařilo z velmi fragmentárních vzorků DNA rekonstruovat celé genomy a jednoznačně odlišit psy od vlků. Ukázalo se, že psi byli v Eurasii rozšířeni už před 14 000 lety a sdíleli společné genetické kořeny s dnešními evropskými plemeny. Vzhledem k jejich ranému výskytu na mnoha místech je pravděpodobné, že se psi rychle šířili mezi různými skupinami lidí, možná i formou výměny.
Vědci předpokládají, že tito raní psi vypadali jako menší vlci, možná s kratším čenichem a slabšími čelistmi. Jejich význam pro tehdejší komunity byl zřejmě praktický – mohli zlepšovat úspěšnost lovu nebo sloužit jako varovný systém před predátory.
Nový výzkum tak ukazuje na to, že lidsko-psí partnerství vzniklo hluboko v době ledové, tedy více než 10 000 let před domestikací jakýchkoli jiných zvířat či rostlin.