Marek Pavka píše dvě poznámky k chystané Dohodě o spolupráci v oblasti obrany mezi Slovenskem a USA.

Jen dvě krátké poznámky k chystané Dohodě o spolupráci v oblasti obrany mezi vládou Slovenské republiky a vládou Spojených států amerických.

Za prvé, základna Kuchyňa, které se dohoda týká, leží pouhých 12 kilometrů od hranice neutrálního Rakouska. Žádná z leteckých základen amerických ozbrojených sil v Evropě neleží tak blízko hranic některé z neutrálních zemí. Výjimkou je nevelký heliport v Sheridan Barracks v německém Garmisch-Partenkirchenu, ale ten slouží hlavně přepravě vysoce postavených důstojníků do tamního kongresového střediska George C. Marshall Center for Security Studies a rekreačního zařízení Edelweiss. Nelze předpokládat, že by se Američané na Záhorí chtěli rekreovat nebo tam jezdit na kongresy. Letiště v norském Rygge, do kterého mají podle loňské dohody Američané investovat, je více než 30 km od švédské hranice. O tom, že Norsko si v té smlouvě vymínilo výrazné restrikce americké vojenské přítomnosti, se již ve svých příspěvcích zmiňoval Eduard Chmelár.

Za druhé, žádná ze stran slovenské vládní koalice nemá ve svých předvolebních programech zpřed parlamentních voleb v roce 2020 o pronájmu slovenských základen Američanům ani slovo. Jedinou zmínku o tom nenajdeme ani ve dvousetdestistránkovém programu OLANO, ani ve stoosmadvacetistránkovém programovém dokumentu hnutí Sme rodina, ani ve více než dvousetstránkovém programu SAS, ani v šestačtyřicetistránkovém základním programovém dokumentu strany Za ludí. Tyto strany tedy v předloňských parlamentních volbách obelhaly voliče. Pro zajímavost, plán na umístění amerického radaru v Brdech tajila ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2006 v České republice také budoucí Topolánkova koalice – a právě toto obelhání voličů hrálo jistou roli při následných protestech. Ale na to, že v postdemokracii jsou volby jen marketingová šaráda, ty nejdůležitější věci se v nich tají a občanům je upřeno právo rozhodovat, už bychom měli být zvyklí.