Přečetli jsme: Přímé jednání Severní a Jižní Korea je významným úspěchem diplomacie prezidenta Mun Če-ina, ve které by ho měly Spojené státy a mezinárodní společenství podpořit a nikoliv zpochybňovat.
O významu rozhovorů mezi Jižní a Severní Koreou a o roli Spojených států napsal pro Foreign Affairs John Delury z Yonsei University.
Lídr Severní Koreje Kim Čong-un oslavil Nový rok tím, že ve svém projevu k národu sdělil, že nukleární knoflík na jeho stole není „hrozbou, ale realitou“. Na což mu americký prezident Donald Trump odpověděl, že ten jeho jaderný knoflík je větší. Mnohem důležitější byla ale podstata řeči Kim Čong-una. Ta dávala poprvé najevo ochotu jednat se Soulem, a to poprvé od nástupu nového jihokorejského prezidenta Mun Če-ina v květnu. Kim popřál Soulu šťastné Olympijské hry, naznačil nějakou formu severokorejské účasti a také navrhnul rozhovory ohledně her a o způsobech, jak uvolnit vojenské napětí na poloostrově.
Skeptici upozornili na to, že Kim zahrnuje do své řeči každoročně měkčí slova vůči Jihu. Nicméně, píše Delury, slova o Olympiádě byla důležitá hned ze dvou důvodů. První: Kim mluvil konkrétně a naznačil připravenost jednat. Druhý: Olympiáda je Munova agenda, ne Kimova. Kim tak ve skutečnosti reagoval na Munovy snahy.
Jižní Korea měsíce pracovala na obnovení jednání
V kontextu rostoucího napětí na poloostrově měla Munova administrativa plné ruce práce v posledních měsících najít skuliny, které by vedly k jednání. Nyní se to začalo dařit. Prezident Mun opakovaně hovořil o Olympiádě jako o prostoru k oslabení napětí s Pchjongjangem. I za oponou se Mun snažil o přímé kontakty se Severní Koreou.
Jihokorejští pracovníci zpravodajských služeb, úředníci vládnoucí strany, guvernér provincie, kde se konají Olympijské hry, se setkali se sportovními představiteli Severní Koreje. Je nutné mít na paměti, že sport je pro Kima důležitý. Propaguje sportovce jako symboly národní hrdosti a síly. Hned v roce 2012 jmenoval do sportovní komise svého strýce a po jeho odstranění je v čele této komise Kimovo č. 2 Čoe Rjong-hea. Sportovní úřednici tak mají dobrý dosah v rámci severokorejské vládní hierarchie.
Diplomatické snahy jihokorejského prezidenta Muna se tak vyplatily a do 48 hodin po Kimově proslovu byly navázány první přímé kontakty mezi Pchjongjangem a Soulem. Na 9. ledna byly naplánovány rozhovory, formálně o severokorejské účasti na Olympiádě. Ve hře je ale, doplňuje Delury, využití Olympiády jako předpolí pro další rozhovory, které by umožnily zlepšit současné vztahy obou zemí.
Bílý dům potom moudře ohlásil, že plánovaná vojenská cvičení na poloostrově budou odložena po konání Olympiády. Trump potom tweetoval, že rozhovory mezi oběma zeměmi jsou „dobrá věc“.
Washingtonské obavy jsou nepodložené
Přes pozitivní reakci Trumpa tu jsou ale obecnější obavy z toho, že se Pchjongjangu tímto způsobem podaří oslabit spojenectví mezi USA a Jižní Koreou. O což má nakonec Severní Korea celkem logicky zájem. Nicméně, tyto obavy, píše autor, jsou přehnané a podceňují vztahy mezi Jižní Koreou a Spojenými státy. Tyto vztahy přežily i velmi těžké zkoušky minulosti – šok z Nixonovy návštěvy Číny i šok náhlého konce studené války.
Vidět rozhovory Sever-Jih jenom prismatem zlovolných cílů Kima o to vrazit klín mezi Washington a Soul je velmi omezující logika. Přehlíží složitost vztahů mezi oběma sousedy na poloostrově, které mají vlastní rytmus, dějiny i osud. Podle Deluryho je právě taková logika z pozice USA, tedy představa, že by se Soul nechal do takové situace Pchjongjangem vmanipulovat, něčím, co poškozuje jihokorejsko-americké vztahy. A to spíš než cokoliv, co by řekl a udělal Kim.
Pro USA je důležité rozpoznat, že budoucnost obou Korejí přísluší těmto dvěma zemím. Washington by neměl poučovat administrativu Muna, ale jeho iniciativu podpořit, zůstat ve spojení s ním, a dokonce doufat v to, že získá vhled prostřednictvím přímého jednání se severní Koreou. Intenzivní rozhovory by mohly umožnit vidět Kimovy záměry, jeho obavy a naděje, jeho zdroje sebedůvěry i jeho slabosti. A to by USA pomohlo k lepšímu porozumění, které je potřeba.
Další krok: jaderné odzbrojení?
Soul jistě nese břemeno spojenectví, jak se obnovují přímé kontakty s Pchongjangem. Jak mohou zlepšené vztahy mezi oběma Koreami pomoci v tom, aby došlo k nukleárnímu odzbrojení Severní Koreje?
Toto téma o odzbrojení bude už vyžadovat přímou účast USA a Trumpova administrativa by měla následovat Munovo vedení při otevření komunikačního kanálu se Severem. A to co nejdříve.
Je zde dost možností, že celý korejský dialog se zkomplikuje a zkrachuje. V zájmu Spojených států i mezinárodního společenství je tento proces podpořit. OSN a další země by mohly sehrát významnou vedlejší roli k tomu, aby dialog pokračoval a došlo k deeskalaci.
Bezpečnostní situace na Korejském poloostrově v minulém roce vykolejila. Pokud by trend pokračoval, rizika „výbuchu“ jsou vysoká. Vážný incident by byl katastrofický humanitárně, hospodářsky a geopoliticky.
Tyto pokusy o mír mezi dvěma Koreami jsou jenom součást řešení, ale jsou významným katalyzátorem a umožňují pozitivní postranní efekty, které otevírají cestu k obnovení dialogu mezi Severní Koreou a Spojenými státy.
Ti, kdo si cení spojenectví mezi Spojenými státy a Jižní Koreou, by měli mít více důvěry v Soul. To, co se jeví jako zkouška spojenectví by mohlo ještě víc tuto alianci posílit a dát Americe více bezpečnosti od severokorejské jaderné hrozby.
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.