Social Europe. Klíčovou složkou pracovního života je jistota práce a bezpečné fyzické prostředí. Na tom je postavena evropská ekonomika. Šestý průzkum evropských pracovních podmínek (EWCS), provedený v roce 2015, zahrnul rozhovory s 43 580 pracovníky jak zaměstnanci, tak těmi, kdo se zaměstnávají sami (OSVČ) ve 35 evropských zemích. Pracovníci odpovídali otázky, které se týkaly podmínek zaměstnání, pracovní doby, vystavení rizikům, pracovní organizace, dovedností, které využívají, rovnováhy mezi prací a životem, zdraví atd.
Tento průzkum tak ukazuje, jaké to je pracovat v Evropě, jaké jsou starosti a ambice evropských pracovníků. Některé z výsledků průzkumu ukazují nerovné dopady finanční krize. Například domácnosti v jižní a východní Evropě vykazují největší obtíže s tím, aby „vyšly“, nejméně jsou to domácnosti v severní a západní Evropě. Rovněž otázky týkající se jistoty práce sledují známé trendy: západní a severní Evropa vykazuje vysokou jistotu, zatímco země Středomoří, zejména Španělsko vykazují vysokou míru nejistoty.
Do značné míry se toto dalo předvídat. Nabízí se pak ovšem otázka, do jaké míry je slovo „konvergence“ je zdvořilým nahrazení slova „dohnat Německo.“
Ovšem zjištění EWCS ukazují, že i když je německá jistota práce a bezpečné prostředí důležitým aspektem pracovního života, jsou tu i jiné faktory. Například Německo vykazuje podprůměrný rating v indexu sociálního prostředí (který měří, do jaké míry mají pracovníci podporující sociální vztahy, ale také sociální poruchy jako je šikana v práci).
Německo také vykázalo nejnižší podíl pracovníků, kteří si myslí, že jejich přímý nadřízený je podporuje a podporuje jejich rozvoj. Což odpovídá i tomu, že Německo má druhý nejvyšší podíl pracovníků, kteří tvrdí, že potřebují další školení, aby mohli dobře zvládat své povinnosti. Je jasné, že tento index je citlivý na kulturní a sociální vazby a zároveň to také může znamenat, že německý pracovní trh podléhá rychlými změnám, které přináší digitalizace – více než kterákoliv jiná země.
(pozn. Ve studii je možno také nalézt hodnocení pracovníků a jejich pracovní míst, např. 23 % respondentů z ČR hodnotí své zaměstnání jako „nízké kvality“, i když je možno nalézt podstatně vyšší hodnoty u této kategorie, např. v Rumunsku, či Řecku).
Ani Německu se ovšem nevyhýbá segmentace na trhu práce. Již předchozí výzkumy ukázaly, že Německo má nejvyšší podíl pracovníků pod 60 % mediánové mzdy a že tedy dochází k postupnému „vydlabávání“ německého pracovního trhu – tedy k poklesu v profesích na střední úrovni. Bude důležité v dlouhodobém horizontu prozkoumat, co pro tento stav znamená zavedení minimální mzdy.
Žádná dokonalá ekonomika ani dokonalý pracovní trh neexistují. Průzkum EWCS ukazuje, že pracovní podmínky se značně liší, když se zváží různé aspekty pracovního života a předchozí domněnky o ekonomické výkonnosti a kvalitě pracovních míst mohou být poněkud zavádějící, když se na pracovní trh podíváme detailněji.