Představa, že zahraniční pomoc dokáže vyřešit problém migrace do Evropy se ukazuje jako lichá. Proč?
Nová zpráva uvádí, že migrace z chudých zemí je nevyhnutelná a že EU se musí připravit na absorpci příchozích, informovaly britské noviny Financial Times.
Zahraniční pomoc nezastaví emigraci z chudších zemí a dokonce ji může krátkodobě povzbudit, říká zpráva, která ukazuje těžkosti, kterým čelí Evropa tváří v tvář novým příchozím. Vyspělé země musejí provozovat politiku, která nebude jen odrazováním a místo toho se zaměřit na to, jak zvládat dlouhodobý pohyb lidí, který je nevyhnutelný, a to kvůli růstu populace v Africe.
Výzkum Centra pro globální rozvoj je dalším příspěvkem do debaty ohledně politiky zvládání kořenů migrace, například programem EU za několik miliard euro.
Hlavním autor zprávy Michael Clemens říká, že to neznamená, že taková pomoc je nutně špatně směřována, ale že nemůže být považována za rychlou cestu, jak zastavit migraci. Říká, že neexistuje důkaz, že chudé země, které směřují ke středněpříjmovým zažívají snížení emigrace, ve skutečnosti je to obráceně. Každá země, která byla chudá v 60. letech a pak nějakou dobou rostla, zažila velké nárůsty emigrace.
Příklady, kdy emigrace roste s rostoucím příjmem na hlavu – než spadne, když se dosáhne středního příjmu – sahají od Švédska na přelomu 20. století k poválečné Jižní Koreji. Je možné, že vysvětlení trendu je klesající úmrtnost dětí, která vytváří větší zásobu mladých dospělých, lepší vzdělávání zvyšuje aspirace lidí a schopnost cestovat, rostoucí prosperita znamená víc peněz pro víza či pašeráky lidí.
Někteří analytici říkají, že dalším pohonem rostoucí emigrace z chudých zemí jsou lidé, kteří následují své vrstevníky, kteří již odešli přes vytvořené migrační koridory. Jakmile se migrace stále preferovanou ekonomickou strategií, pak lze těžko lidi přinutit, aby hledali alternativy, říká analytička Migration Policy Institute.
Evropa se musí připravit
Evropští politici tak musejí být připraveni částečné absorbovat dopad „bezprecedentní demografické vlny“ vytvořené nárůstem asi 800 milionů pracovníků v subsaharské Africe do roku 2050, říká Clemens. Podle něj je nutné vyučit lidi v chudších zemích, aby zaplnili pracovní místa v bohatších, jako pracovníky v oblasti péči o lidi postižené demencí. Toto ještě společenství, které se koncentruje na pomoc, nepřijalo.
Část portfolia se musí zaměřit na tvarování toho přílivu k maximálnímu prospěchu obou stran, a ne předstírat, že to může být zastaveno. Představa, že v afrických zemích se budou lidé vyučovat tak, aby pracovali v Evropě, vyvolává řadu otázek, i kdyby za to Evropané platili. Mnoho afrických zemí trápí odchod mozků – právě experti v oblasti zdravotnictví odcházejí do Evropy a do USA.
EU slíbila, že podpoří ekonomický rozvoj v Africe fondem ve výši 3,3 mld. eur. Projekty se týkají kvalifikačních programů i vytvoření malého podnikání v Gambii či Etiopii.
Společný summit EU a Africké unie v Pobřeží slonoviny v listopadu zdůraznil důležitost vytváření pracovních příležitostí doma pro mladé lidi z afrických zemí. EU vytvořila plán na stimulaci investic ve výši 44 mld. eur tak, aby podpořila zaměstnanost v Africe. Mluvčí EU k tomu řekl, že EU nesměřuje k zastavení migrace, ale k tomu ji učinit „bezpečnou, pravidelnou, důstojnou a humánní.“
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.