Statistiky ukázaly na to, že počet odsouzených za extrémismus v Rusku v posledních letech roste. Odborníci netuší proč, zatímco stát si je jist, že postupuje dobře a zvýšil svoji schopnost tyto delikty trestat.
Podle poslední soudní statistiky vzrostl v Rusku počet odsouzených za paragrafy, které se týkají extrémismu – například vyvolávání nenávisti, výzvy k násilí či organizování extrémistických seskupení, napsal list Kommersant ve čtvrtek.
Od roku 2011 jde o čtyřnásobný nárůst počtu trestů v souvislosti s paragrafy trestního zákoníku, které se týkají extrémismu. Experti nevidí objektivní příčiny pro zvýšení ukazatelů.
Podle statistiky bylo v Rusku v roce 2017 za delikty spojené s extrémismem odsouzeno celkem 604 lidí. Největší část, celkem 460, byla odsouzena za vyvolávání nenávisti, nepřátelství a ponížení důstojnosti člověka.
Podle ředitele analytického centra „Sova“ Alexandra Věrchovského jsou ve skutečnosti čísla vyšší, protože současné údaje nejsou kompletní a nezahrnují i další paragrafy trestního zákoníku, které lze do této kategorie řadit. Podle Věrchovského je možné v poslední době sledovat pozvolný nárůst počtu odsouzených, kolem 50 až 60 lidí ročně. Ukazuje se tak podle jeho mínění, že systém se zaměřuje na kvantitu, neboť není jasné, co k tolika rozsudkům vede. Dodal, že mezi obviněnými jsou často spíše místní aktivisté, kteří jsou odsouzeni za ne moc příjemné, zato málo nebezpečné výroky.
Podle výzkumu Centra ekonomických a politických reforem tvoří polovinu odsouzených mládež do 25 let. Jsou mezi nimi nacionalisté, islamisté a proukrajinští aktivisté. Ruské zákony přitom umožňují termín extrémismus interpretovat dost volně. Důsledkem je, že se extrémismus může vztahovat i na ty, kdo nesouhlasí se současným politickým kurzem.
Podle představitele ministerstva vnitra Ruska Vladimira Makarova ale stát postupuje správně. Nesnaží se vyčistit občanskou společnost, ale jen zasáhnout vůči těm, kteří reálně škodí a narušují situaci v zemi. Zdravé kritiky se to podle jeho slov netýká.
Mezitím generální prokurátor Jurij Čajka sdělil v Radě federace, že v minulém roce se podařilo odvrátit 1 700 extremistických či teroristických činů. Podle Čajky počet těchto deliktů narostl, ale také se zvýšila schopnost státu jim čelit.
Kommersant uvádí konkrétní obviněné: zdravotní sestru a aktivistku zakázaného hnutí Artpodgotovka. Na její stránce na síti VKontaktě se našlo na 4,5 tisíce obrázků s memy, z nich bylo 13 dle expertů extrémistických. Dalším případem je kozácký ataman, který je ve vězení za nezákonné použití zbraně, nyní je obviněn, že se spoluvězni mluvil o nepřátelství k jiné etnické skupině. Na začátku týdne, píše Kommersant dále, došlo v rámci potírání extrémismu k prohledání redakce novin Listok v republice Altaj. Jeho zakladatel je členem politické strany Parnas.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.