V britských komunálních volbách, které proběhly 3. května, Corbynovi labouristé získali i obhájili více křesel než jakákoli jiná strana.
Přesto podle médií pro labouristy nedopadly dobře, přičemž slova „selhání” či „nedokázat” se objevují v celé řadě titulků, ať již v denících jako je Financial Times, Guardian či Telegraph nebo na serveru Sky News. Pro srovnání nabízíme poněkud jiný pohled na výsledky, publikovaný na facebookové stránce Jeremy Corbyn for PM:
Labouristé mají 2350 zastupitelů, získali 77.
Konzervativci mají 1332 zastupitelů, ztratili 33.
Labouristé mají o 1000 více zastupitelů než konzervativci.
Labouristé drží dvakrát více zastupitelstev než konzervativci.
Labouristé mají v Anglii více zastupitelů než všechny ostatní strany dohromady.
Konzervativci posbírali hlasy UKIP a přesto utrpěli ztráty.
Labouristé s velkou převahou získali Plymouth na tradičně konzervativním jihozápadě.
Labouristé získali Kirklees, zastupitelstvo, které nedrželi od roku 1999.
Labouristé drží rekordní počet křesel v Croydonu, Ealingu, Redbridge a Waltham Forestu.
Labouristé nezískali Barnet – tam však NIKDY nezvítězili za žádného svého lídra.
Labouristé zaznamenali největší úspěch v Londýně od roku 1971.
Ve Westminsteru a Wandsworthu mají Labouristé více křesel než kdykoli od roku 1986.
Labouristé jsou největší stranou v Traffordu, což znamená, že konzervativci nyní nedrží v oblasti Greater Manchester žádná zastupitelstva. [1]
Corbyn sám popsal výsledky voleb jako „solidní“ a uvedl, že strana konsolidovala své zisky z parlamentních voleb 2017. Z řad labouristických poslanců se však ozývají hlasy zpochybňující Corbynovu schopnost dovést stranu k volebnímu úspěchu v příštích parlamentních volbách. Například Chuka Umunna – blairista a vytrvalý odpůrce Brexitu, vyzval k vnitřnímu prošetření volební kampaně strany a varoval, že výsledky nedávají naději na budoucí parlamentní vítězství [2]. Právě tento politik je často zmiňován jako možný Corbynův vyzyvatel. Vnitřní rozpolcenost strany je každopádně problémem, který labouristy dlouhodobě oslabuje; zatímco Corbyn má podporu spíše mezi řadovými voliči, díky nimž se před dvěma lety dostal do vedení strany, poslanci blairistického křídla se s jeho vítězstvím nikdy zcela nesmířili a nijak se netají svou snahou vrátit straně její centristické nasměrování.
Kromě konkurence uvnitř vlastní strany čelí Corbyn dlouhodobě i nepřízni médií. Tuto skutečnost prokázala i nedávná akademická studie organizace Media Reform Coalition ve spolupráci s Birkbeck, University of London. V ní se mimo jiné hovoří:
To, co jsme celkově zjistili, byla výrazná a setrvalá nevyváženost ve prospěch zdrojů vůči Jeremymu Corbynovi kritických, ať už jde o zdůrazňovaná témata či předkládané argumenty. Bylo tomu tak napříč internetovým i televizním vzorkem. U online zpráv byla dvakrát větší pravděpodobnost autorství či zaměření na zdroje, které Corbyna kritizují, než na zdroje, které se k němu staví vstřícně. Večerní zpravodajské pořady BBC poskytovaly téměř dvakrát tolik vysílacího času bez protinázoru zdrojům vůči Corbynovi kritickým než zdrojům, které se vůči němu staví vstřícně [3].
Přestože labouristé v komunálních volbách nepochybně doufali v lepší výsledek, zůstává otázkou, zda se skutečně jedná o neúspěch takového rozsahu, jaký média předkládají. I mezi komentáři čtenářů pod novinovými články se objevuje řada pochybností o tom, zda výsledky voleb byly prezentovány objektivně [3].
Zdroje:
[1] https://www.facebook.com/JeremyCorbyn4PM/
[2] https://www.mirror.co.uk/news/politics/jeremy-corbyn-critic-chuka-umunna-12480872
[3] http://www.mediareform.org.uk/wp-content/uploads/2016/07/Corbynresearch.pdf
Připravila: Alice Tihelková