Financial Times píší o hře s ohněm mezi USA a Čínou.
Trumpova administrativa předložila Číně seznam tvrdých obchodních požadavků, které také zahrnují snížení obchodního deficitu o 200 mld. dolarů. Je tedy jasné, že Bílý dům je připraven eskalovat napětí, i když už nyní panují velké mezinárodní obavy z obchodní války.
Požadavky, které prezentoval přímo v Číně ministr financí Mnuchin, zahrnují také otevření se Číny vůči americkým investicím i odstranění limitů pro zahraniční vlastnictví. Uvádějí to Financial Times, kterým se exkluzivně podařilo dokument získat.
Peking ale odpověděl také tvrdě. Vyzval Washington, aby přestal s dlouhodobými námitkami, že Čína není tržní ekonomika, které jsou směřovány na WTO. A Čína také pohrozila, že sama bude s USA zacházet jako s netržní ekonomikou, pokud tak neučiní.
Americké požadavky jsou vlastně výzvou, aby se Čína před potenciální obchodní válkou sama odzbrojila a aby Peking opustil klíčové prvky své průmyslové politiky. Ty totiž Washington znepokojují, neboť se díky nim Čína stává významným ekonomickým rivalem. Ekonomický tým prezidenta Si s tím těžko bude souhlasit, i když v návrhu deklarace, který předložili Číňané a který mají FT rovněž k dispozici, najdeme, že Čína je připravena nakupovat více amerického zboží, když USA zruší své vlastní exportní kontroly.
A tyto dva seznamy jen zvýrazňují, jak daleko od sebe obě dvě země jsou. A je těžké vidět dobrý konec, citují FT osobu obeznámenou s jednáními.
Washington trvá na tom, že krádež duševního vlastnictví, vynucené technologické transfery a požadavky na joint ventures, které mají vliv na zahraniční kapitál, dohromady tvoří systematickou snahu, jak omezit vůdcovství USA ve strategických sektorech.
Trump už týdny stupňuje svoji rétoriku kolem Číny, jednak cla na hliník a ocel, pak separátní cla na zboží až v hodnotě 150 mld. dolarů. Ale nové požadavky ukazují na další silnou eskalaci.
Nejdříve totiž Bílý dům požadoval, aby Čína snížila bilaterální deficit o 100 mld. dolarů. Nový požadavek je 200 mld. dolarů do roku 2020. Deficit výkonové bilance (zboží a služeb) USA s Čínou dosáhl minulý rok 337 mld. dolarů.
Dokument navíc požaduje, aby Čína neprovedla žádnou odvetu vůči americkým obchodním a investičním opatřením, která jsou směřována na režim duševního vlastnictví a aby také nevznesla protest u WTO. Kromě toho USA chtějí snížit dovozní cla v řadě sektorů pod úroveň, kterou udávají samy USA.
A dále USA požadují, aby Peking do 1. července sestavil tzv. negativní seznam omezených sektorů.
Peking požaduje konec restrikcí ze strany USA na dovoz senzitivních high-tech výrobků a zrušení aktuálního zákazu firmy ZTE, která nemůže získávat části v USA.
Americké požadavky ukazují, že jestřábi v administrativě vedou jednání po odchodu Garyho Cohna, který dříve vedl Goldman Sachs, a který odešel jako hlavní ekonomický poradce v březnu.
Trumpovi poradci mají ovšem odlišné přístupy, někteří chtějí rychlou dohodu směřovanou na snížení deficitu, jiní chtějí, aby USA požadovaly systematické změny, které má Čína udělat. Velká delegace, který odjela do Pekingu ukazuje na to, že rozdíly přetrvávají a rychlá dohoda nebude pravděpodobná.
Delegace zahrnovala ministra obchodu Rosse, ale i Lighthizera a Navarra, který je poradcem pro ekonomiku.
Jednání žádný průlom nepřinesla, údajně došlo ke konsenzu u rozšíření amerického exportu do Číny, bilaterálních investicích i službách, ale jinak přetrvávají značné rozdíly.
Mezi požadavky USA dále najdeme „odstranění všech tržně deformujících“ dotací, které jsou navázány na Made in China 2025, tedy na čínskou průmyslovou politiku. Plán má podpořit čínské postavení ve vyspělých sektorech jako robotizace, vesmírný průmysl a elektrická auta.
Trumpova administrativa dále připravuje nové investiční restrikce tak, aby Čína nemohla koupit americké firmy ve strategických sektorech, což se stalo velkou ekonomickou i bezpečnostní obavou.
Čínští experti říkají, že významné snížení obchodního deficitu znamená, že USA omezí restrikce na vývoz high-tech a zároveň vytvoří dostatečnou infrastrukturu na export uhlí a zemního plynu.
Zástupce amerického byznysu prý dlouhý seznam požadavkům potěšil, protože to znamená, že Trump necílí jen na obchodní deficit. Američtí podnikatelé mají větší obavy z přístupu na trh a z otázek ochrany duševního vlastnictví.