Ruská strana na pondělním jednání ministrů v Alma-Atě kritizovala svoje nejbližší spojence za spolupráci s USA v oblasti logistiky a laboratorního výzkumu.
Mezi Ruskem a jeho spojenci v rámci Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB – má být určitou protiváhou Severoatlantické aliance v postsovětském prostoru – pozn. redakce), se nashromáždila celá řada konfliktních témat, které byly předmětem pondělního jednání ministrů zahraničí. Napsal o tom ruský deník Kommersant. Moskvě se nelíbí skutečnost, že na území některých členů organizace jsou umístěny americké laboratoře. Kritizuje také dohodu Kazachstánu a USA o tranzitním využití kazašských přístavů v Kaspickém moři pro americké náklady do Afghánistánu.
Podle informací ruského ministerstva zahraničí se agenda pondělního jednání v Alma-Atě měla týkat zahraničněpolitické koordinace v rámci organizace, problémy mezinárodní a regionální bezpečnosti a nakonec se mělo přijmout společné prohlášení o situaci u Dohody o likvidaci raket středního a krátkého doletu.
Ministr Lavrov měl možnost si pohovořit s některými kolegy z členských zemí Organizace o kolektivní bezpečnosti (ODKB) – kazašským ministrem zahraničí a jeho tádžickým kolegou. Všichni společně přiletěli jedním letadlem z Číny, kde se konalo jednání Šanghajské organizace pro spolupráci. V Alma-Atě je už očekávali kolegové z Běloruska, Arménie a Kyrgyzstánu.
Během nedělní pracovní večeře ministrů měl Sergej Lavrov naznačit, jak píše Kommersant, hlavní body citlivé pro Moskvu.
Americké tranzity přes Kaspik
První se týká amerického tranzitu přes Kazachstán do Afghánistánu s využitím kazašských přístavů. K této dohodě došlo v minulém roce a oficiálně odsouhlasena byla v době washingtonského jednání kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva. V květnu byla celá dohoda podepsána prezidentem Kazachstánu, když ji v březnu přijal parlament.
Kazachstán byl požádán o možnost logisticky využít kaspické přístavy Kazachstánu k zabezpečení operací v Afghánistánu. Půjde tak o dopravu z Ázerbájdžánu přes Kaspické moře a pak po železnici přes Kazachstán a Uzbekistán do Afghánistánu. Přitom hlavní díl logistické dopravy do Afghánistánu pro USA a státy NATO směřuje přes Pákistán. Vztahy mezi Pákistánem a USA poněkud ochladly, když Trump obvinil Islámábád z toho, že podporuje terorismus.
Podle ruského diplomata se ale ruská strana domnívá, že ekonomicky a logisticky nedává tato trasa přes kazašské přístavy v Kaspiku smysl. Má jít spíš o americkou přítomnost v Kaspickém moři. Jak dodal, Kazachstán věc nekonzultoval s Moskvou, a dokonce o ní mlčel.
Kazachstán na to reaguje s tím, že se nejedná o vojenskou infrastrukturu USA a jedná se o konzistentní politiku země vůči radikalismu. V Kazachstánu připomínají, že dříve vedl takový dopravní koridor přes Rusko, ale že se nyní vztahy mezi USA a Ruskem změnily. Jak řekl kazašský diplomat, je lepší s radikály bojovat jinde než doma, což vede Kazachstán v tom, aby v této politice pokračoval.
Už v minulosti středoasijské republiky skutečně sloužily jako dopravní koridory pro NATO a USA do Afghánistánu. Nicméně poslední rozhodnutí umožní kombinaci pozemní a námořní trasy.
Noviny Kommersant informují, že podle jejich informací byl na jednání Lavrov ujištěn, že američtí vojáci se v přístavech Kaspického moře nenacházejí. Jenže Moskva neplesá ani z představy, že půjde o Američany bez uniforem. V chodu je soutěž mezi USA a Ruskem o vliv v regionu.
Referenční laboratoře v Arménii a Kazachstánu
Rusko ale znepokojuje také vznik referenčních laboratoří na území Arménie a Kazachstánu, které zde vznikly s podporou amerických financí. Stejné laboratoře jsou také na Ukrajině a v Gruzii. Rusko má podezření, že by tato laboratorní zařízení mohla být využita proti Rusku. Ruský diplomat řekl, že v západní Evropě se takové laboratoře nestaví. Rusko požaduje od Arménie přístup k těmto laboratořím. S Jerevanem se tak projednává možnost dohody o spolupráci ve sféře biologického výzkumu. Tím by Moskva dostala přístup k laboratořím v Arménii.
Jako výsledek jednání v Alma-Atě bylo podepsáno hned několik dokumentů. Jeden se týkal podpory životaschopnosti Dohody o likvidaci raket středního a krátkého doletu a podporu konstruktivního dialogu při řešení problémů. Vedle toho byl generální tajemník Organizace kolektivní bezpečnosti pověřen udržovat kontakty se strukturami OSN s cílem zformovat podmínky pro využití mírotvorného potenciálu této organizace.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.