Jenže nalezení shody mezi jejími potenciálními členy, tedy Itálií, Německem a Rakouskem, nebude tak jednoduché. Mezi postoji Říma a Vídně jsou rozdíly, nemluvě o Německu.
Vídeňská vláda chce „osu ochotných“ proti nelegální migraci. Ale plán táborů mimo EU se dá těžko realizovat a je sporný mezi členskými státy, píší noviny Neue Zürcher Zeitung.
Výběr slov nebyl šťastný, píše NZZ. Když se sešel kancléř Sebastian Kurz s německým ministrem vnitra Horstem Seehoferem a poprvé před médii hovořil o tzv. „ose ochotných“, poslal pak tweet. A v něm přímo hovoří o „ose Řím – Berlín – Vídeň“ v boji proti nelegální migraci. Což vyvolalo nutně vzpomínky na takový svazek z druhé světové války. Především v Německu to vyvolalo vraštění čela, ale také v Rakousku se Kurzovi vyčetla nedostatečná historická citlivost. Ale politicky je důležitější, že tato osa je prozatím nerealistická.
Pozice Německa není jasná. Pokud by skutečně Německo vykazovalo uchazeče o azyl od hranic, pak bude prvním postiženým Rakousko. Což by odolnost této osy velmi rychle prověřilo, píše NZZ. Je potřeba zdůraznit rozdíl mezi Římem a Vídní. Itálie stále trvá na rozdělování uchazečů o azyl do dalších zemí EU, zatímco Kurz tento plán považuje za selhavší.
Skutečná jednota spočívá v tom, že by měla být posílena ochrana vnější hranice EU. Ale to už je konsensus všech členů, proto Komise už chce podstatné navýšení zdrojů pro Frontex do roku 2027. Pro Kurze je postup pomalý. Chce, aby agentura byla vybavena širším politickým mandátem.
Rakousko se rozloučilo s vítací kulturou podstatně rychleji a také radikálněji než Německo, a to již na začátku roku 2016. Přiklonilo se tak k migrační politice zemí střední Evropy, i když i zde jsou rozdíly. Rakousko například ve vrcholu krize přijalo desetitisíce uprchlíků a Kurz se také nevyjadřuje jasně proti přijetí dalších uchazečů o azyl. Ale Kurz stále říká, že není možné, aby pašeráci lidí rozhodovali o tom, kdo se dostane do Evropy.
Kurzova popularita se netýká jen Rakouska, ale i zahraničních konzervativců, například amerického velvyslance v Německu. Kurz se těší pověsti člověka, který zavřel balkánskou trasu. Vídeň v té době hrála důležitou roli, ale země západního Balkánu byly stejně důležité jako tzv. Turecká dohoda. Nicméně i tak se Kurz stará, aby tento příběh stále rezonoval. Ve volební kampani požadoval uzavření cesty přes Středozemní moře a nyní tzv. albánské cesty, i když počty lidí jsou zatím nízké.
V Rakousku poklesly žádosti o azyl o 40 % ve srovnání s předchozím rokem. I tak chce rakouská vláda tábory mimo EU, kde by migranti bez vyhlídky na azyl byli zastaveni předem. Tato idea je sporná, je tu i otázka umístění těchto táborů. Naposledy se v rakouských médiích hovořilo o Albánii. Kurz chce tento plán popohnat, protože právě Rakousko přebírá v druhé polovině roku předsednictví.