Je pravděpodobné, že USA za Evropu bojovat nebudou

Bez vylepšení postavení NATO a skutečné spolupráce se USA k tomu podpořit spojence v případě potenciální války v Evropě nepoženou.

Otázkou dneška není podle článku Stephena Bryena pro Asia Times to, zda NATO bude bojovat, ale to, zda USA budou bojovat za NATO. Odpověď není zdaleka jednoznačná.

Podle většiny plánovačů NATO se potenciální konflikt mezi Ruskem a Západem odehraje v Pobaltí anebo v Polsku, v oblasti na hranicích mezi Polskem, Litvou a Ruskem (Kaliningradskou oblastí). V Kaliningradu Rusové posílili vojensky raketami a dalšími vojenskými zbraněmi, která zde umístili.

Bělorusko je považováno za blízkého spojence Ruska a zřejmě by umožnilo ruskému vojsku operovat na svém území, pobaltské země Lotyšsko a Estonsko sousedí s Ruskem – a obě země jsou lehce zranitelné.

Všechny tři pobaltské země a také Polsko, píše Bryen, dodnes odebírají značnou část elektrické energie z Ruska. Jen letos se pobaltské země a Polsko společně dohodly o tom, že změní energetickou rozvodnou síť – přeorientují ji do roku 2025 na EU. V pozadí je strach z toho, že by Rusko mohlo svoje dodávky přerušit. Dohoda o rozvodné síti ale neřeší otázku Kaliningradu. Ta se bude muset s Ruskem projednat.  Doposud Rusko nikdy dodávky nepřerušilo a jsou pro ruskou stranu důležité z ekonomického hlediska.

Pro Rusko je otázka Kaliningradu velmi citlivá a nejspíš tak ruská strana nebude dobře reagovat na možnost, že by byl Kaliningrad odříznut od dodávek z Ruska. Bude tak třeba vyjednat s Ruskem budoucnost dodávek energii, které se týkají Kaliningradu. Podle Bryena to byla Ukrajina, kde se ukázala jako významná otázka dodávek elektrické energie. Jednalo se na jednu stranu o ruské kybernetické útoky na ukrajinské elektrárny nebo o otázku dodávek elektrické energie na Krym.

Nicméně tento poslední vývoj ohledně rozvodných sítí může přijít pobaltské státy draho.

Rusko umístilo v Kaliningradu dočasně rakety Iskander, které představují balistický raketový systém s možností zasáhnout cíle v oblast 500 km s možností nést jak konvenční, tak jaderné hlavice. Mimo to zde Rusko celkově posílilo svoji vojenskou infrastrukturu a zvýšilo svoje zásoby zbraní v Kaliningradu. Neví se, zda se jedná jen o konvenční zbraně, nebo i jaderné.

V Pobaltí panují obavy z ruského vedení hybridního konfliktu. Navíc zde žije kolem milionu Rusů, z nichž část nemá místní občanství, ale ruské pasy.  Podle autora se hybridní válčení zaměřuje na využití etnických nebo politických konfliktů, jako tomu bylo na východní Ukrajině.

Vojenská síla pobaltských zemí je malá a nedokázala by se postavit efektivně vojenské síle Ruska, míní dále Bryen ve svém článku.  Například Estonsko nemá žádné tanky, má 2700 vojáků a 3100 branců, nemá ani námořnictvo a ani letectvo.  Letectvo nemá ani Lotyšsko s asi 4600 vojáky a 8000 členy Národní gardy. Litva má nejpočetnější armádu (20 tisíc lidí), malou flotilu (600 mužů), ale nemá letectvo a tanky.

USA a Polsko jsou země NATO, které mění situaci, nebo by alespoň měly s ohledem na vojenskou sílu. Ale je tu řada problémů: nové vybavení NATO, kompatibilita zbraní i to, že Rusko by se v případě konfliktu pokusilo neutralizovat možné body pro zásobování, jako jsou letiště a přístavy. A konflikt by podle Bryena byl ještě složitější díky předpokládaným povstáním etnických Rusů v Pobaltí. Toto všechno prý komplikuje aplikaci článku 5 o kolektivní obraně členů NATO, míní Bryen. Otázkou je, zda by jakýkoliv člen NATO nebo pak USA byli ochotní pustit se do krvavého válečného scénáře à la východní Ukrajina. Ostatně, připomíná Bryen, Ukrajina o členství v NATO žádala, ale byla odmítnuta.

Další otázkou ale je, proč by Spojené státy měly bojovat v případě hybridního konfliktu nebo v případě, že by místní státy konflikt s Ruskem vyprovokovaly (jako se to potenciálně zdá v případě rozvodných sítí shora). Ve Washingtonu dnes není nálada přátelská NATO a vůbec pro Evropany.

Pak je tu další skutečný problém. Tím je závislost Evropanů na dodávkách plynu z Ruska. Jak řekl nedávno Trump, Německo dováží 70 % svého plynu z Ruska. Takže i kdyby USA byly ochotné bojovat v Polsku nebo na Balkáně, tak to neznamená, že by tak učinilo Německo.

A USA nemohou Polsko nebo Balkán podpořit bez Německa, které je životně důležité v terénu. Navíc, článek 5 se nedá aplikovat bez 100 % souhlasu všech.

Bez toho, aby v NATO došlo k radikálnímu vylepšení jeho pozice a skutečné spojenecké spolupráce (nejen nějaké rotování vojáků), USA nemusejí bojovat další války v Evropě. A důvodem je podle Bryena to, že NATO by nutně nemuselo dojít k souhlasu, Německo by nejspíš nespolupracovalo a americký lid může nevidět ve válce s Ruskem žádná pozitiva.

Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.