Za poslední čtyři měsíce ztratil jüan vůči dolaru 7 % svojí hodnoty. Teoreticky je to stimul pro čínské vývozy. V praxi je to ale složitější.
Analytici se liší v pohledu na to, zda by pozvolné oslabení měny dopadlo na exporty a na ekonomiku jako na celek, uvádí South China Morning Post.
Za poslední čtyři měsíce nárůstu obchodního napětí už jüan ztratil 7 % vůči dolaru. Americký prezident Donald Trump si začal následně stěžovat na manipulaci s čínskou měnou, což Peking odmítl.
Jednoduše řečeno: slabší jüan by měl pomoci exportům, protože čínské výrobky by byly z hlediska ceny konkurenceschopnější.
Olivier Blanchard, bývalý hlavní ekonom u MMF, tweetoval, že takováto depreciace by měla být dostatečná k vykompenzování Trumpova kroku – tedy uvalení 25 % cel na zboží v hodnotě 50 mld., plus 10 % cel na dalších 200 mld. zboží.
Jenže realita může být složitější. Kurz se totiž projeví plošně, kdežto cla jsou zacílená, takže například 7 % devalvace nepomůže u technologických produktů, které dostanou clo 25 %.
Aidan Yao uvedl, že mírná depreciace nebude stačit pro bolest, kterou pocítí čínský technologický sektor. Jiní jsou toho názoru, že mírná depreciace je jen dočasný lékem na cla.
Pokud se firmy domnívají, že cla vydrží dlouho, pak mohou hledat jiná řešení například diverzifikace výrobních řetězců, hledat výrobu mimo „palebného pole“. Ale to něco stojí.
V minulosti se Čína snažila to vyřešit jüanem. V roce 2008 začínal exportní sektor pociťovat dopady globální finanční krize, zasáhla centrální banka a zastavila postupnou apreciaci měny. V roce 2010 tato politika skončila, kurz jüan se stal flexibilnějším.
Tím se částečně oživily čínské exporty. I kdyby USA uvalily cla na hodnotu zboží ve výši 200 mld. dolarů, nebo na všechny, jak hrozil, pak přímý dopad na export je omezený. Export do USA tvoří asi pětinu zahraničních dodávek.
Oslabení jüanu časově zapadlo do období posílení dolaru, tzv. dolarového indexu ve stejném období o 6 %. Další oslabování jüanu se dá očekávat už jen vzhledem k politice, kterou bude Peking provádět. Bude to kombinace fiskálních výdajů a uvolněné monetární politiky, což posílí depreciační tlaky na měnu. Je možné, že silný dolar půjde o dalších 7 % vůči jüanu.
Prudká depreciace měny by ale mohla Peking poškodit. Mohla by snížit důvěru investorů v čínská aktiva, od nemovitostí po akcie a způsobit velké finanční ztráty. Stačí si vzpomenout na srpen 2015, když jüan devalvoval o 2 %. Následně se objevily problémy na burze a přišel odliv peněz z Číny a prudký propad kurzu jüanu.
Centrální banka musela zasáhnout a ke stabilizaci situace využila skoro 1 bilion dolarů z devizových rezerv. A znovu přitáhla jüan, tedy svůj vliv nad ním. Centrální banka přímo intervenovala na devizovém trhu a dávala hlavním obchodním bankám pokyny.
Čína je pod tlakem, protože nechce velké devalvace jüanu z důvodu posílení jeho pozice jako transakční a rezervní měny. A právě proto chtějí Číňané vytvořit důvěru v jejich systém a v měnu. Měnová válka by tak neměla být pravděpodobná.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.