V Německu se uvažuje o tom, jak by evropská zkušenost ukončení třicetileté války mohla prospět mírovému procesu na Blízkém východě.
Čtyři století po třicetileté válce ve střední Evropě se němečtí akademici a politici zajímají o tento konflikt – hledají poučení pro situaci v Sýrii a v regionu Blízkého východu, napsal hlavní editor Handelsblattu Andreas Kluth.
Na začátku komentáře připomíná Kluth čtyři století od pražské defenestrace, která se stala počátkem tří desítky let trvajícího celoevropského konfliktu. V něm byla Svatá říše národa německého bitevním polem. Díky tomu zemřel jeden ze tří lidí, v některých regionech i dva ze tří. Před 370 lety se ale podařilo evropským vládcům zastavit krveprolití, a to díky vestfálskému míru, připomíná Kluth dále. Zde se zrodil systém moderních států a dnes by toto mírové uspořádání mohlo mít relevanci na Blízkém východě.
Aspoň je to názor těch německých odborníků, kteří se vestfálským mírových uspořádáním zabývají – v případě německých politiků, například kancléřky Angely Merkelové nebo nynějšího prezidenta Frank-Waltera Steinmeiera, to už tak neplatí. Německá Federální agentura pro občanské vzdělání této otázce věnovala celé jedno číslo svého časopisu.
Proč je takové srovnání tak přitažlivé? Na prvním místě se oba konflikty týkaly „failed states“ (nefunkčních, rozpadlých států -pozn. red.). Svatá říše se nedokázala centralizovat na rozdíl od jiných monarchií v Evropě, také Sýrie, Jemen a Irák i další státy v regionu nedokázaly udržet svojí koherenci.
I Blízký východ je rozdělen podél náboženských linií, což platilo pro střední Evropu v 17. století, kde panovala prekérní rovnováha mezi protestanty a katolíky. Podobně je Blízký východ rozdělen mezi sunnity a šíity.
Na třetím místě se sektářský zeměpis stal prostorem pro zásahy vnějších hráčů. Třicetiletá válka byla konfrontací mezi Rakouskem, Španělskem, Francií, Dánskem a Švédskem. Na Blízkém východě se dnes jedná o boj mezi Saúdskou Arábii a Íránem, ale také sem zasahuje Turecko, Izrael, Rusko a USA.
Zájmy a náboženství
Různé úrovně zájmů zasahují do náboženských rozdílů nebo je popírají. V době třicetileté války například podporovalo protestantské Sasko katolického císaře a protestantské Švédsko bojovalo proti protestantskému Dánsku. Dnes v případě Sýrie podporují Asada sunnitské Turecko, šíitský Írán a pravoslavné Rusko. A jako tomu bylo v případě třicetileté války, která se dělila na menší válečné fáze – válka česká, dánská, švédská; dnes sledujeme na Blízkém východě tu palestinskou, libanonskou, jemenskou, iránskou, kurdskou a syrskou.
Je tu i další podobnost. V obou případech v těchto válkách neválčily jenom státy, ale také soukromé milice. Přes to všechno ale třicetiletá válka skončila, a tak má, píše Kluth, šanci na skončení i ta v oblasti Blízkého východu.
Elisabeth van Hammerstein z think tanku Körberova nadace je toho mínění, že podmínkou je, aby si větší skupina účastníků konfliktu uvědomila, že válku není možné vyhrát. Nemůže mít žádného vítěze. Další podmínkou je, že si skupina vnějších hráčů uvědomí, že otázka náboženství musí být neutralizována: žádná strana konfliktu si nemůže dělat nárok na „pravdu“ v teologickém smyslu.
Další podmínkou je obecná amnestie pro všechny strany konfliktu, což je pro dnešní Blízký východ problém, ale tak tomu bylo ve 40. letech 17. století – Vestfálský mír ukázal na to, že není možné mít mír a spravedlnost najednou.
Čtvrtou podmínkou je vytvoření nové instituce, která umožní řešení sporů pomocí arbitráží a ne násilí. V případě Svaté říše se jednalo o konferenční struktury, ale na Blízkém východě by takové arbitrážní instituce potřebovaly být postaveny na zelené louce.
Poslední podmínkou pak je garance vnějších mocností pro mírovou smlouvu, jak tomu bylo v roce 1648, píše Kluth. To by znamenalo, že Turecko, Saúdská Arábie, Rusko, Írán a USA by sehrály stejnou garanční roli, jakou v minulosti měly Francie, Španělsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko pro vestfálský mír. To se dnes zdá nicméně jako jen velmi těžko představitelné. Ovšem stejně tak tomu bylo i před čtyřmi stoletími, dodává Kluth.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.