Japonská strana vidí vyřešení územních otázek jako podmínku dohody, Rusko ale nikoliv.
Japonský premiér Šinzó Abe tlumočil prezidentovi Vladimirovi Putinovi japonský postoj k mírové dohodě mezi oběma zeměmi. Ta je prý možná až potom, co se vyřeší územní spory mezi oběma zeměmi o Kamčatský hřeben. Nicméně sám Putin dal najevo, že problémem pro Rusko se jeví také rozmístění protiraketového systému USA v asijském regionu.
Podle Abeho ruský prezident přislíbil řešení otázky sporných území v oblasti Kurilských ostrovů. Japonský premiér se účastnil plenárního zasedání Východního ekonomického fóra ve Vladivostoku. Jak Abe na fóru zdůraznil, obě země už v oblasti sporných Kurilských ostrovů realizují společné hospodářské projekty, což bylo součástí dohody, kterou oba politici uzavřeli v Nagato. Tyto hospodářské projekty, míní Abe, by měli otevřít cestu k mírové dohodě, v rámci hledání nových přístupů k celému problému.
Podle Putina jsou zde ale i další překážky. K nim řadí „bezpečnostní otázky“ a uvedl, že Rusko nemohou neznepokojit „mnohé aspekty vojenské spolupráce v regionu, včetně systému amerického protiraketové obrany“. Ruský prezident dále uvedl, že podporuje Abeho výzvu, která by měla měnit přístupy ke hledání mírové dohody. Mírové rozhovory obě země vedou 70 let.
Řada japonských politiků následně podpořila slova premiéra Abeho o nutnosti prvotního vyřešení územních sporů mezi oběma zeměmi jako předpokladu pro mírovou dohodu. Jiné mínění má i ruský velvyslanec v Japonsku Michal Galuzin. Ten ovšem řekl, že v mírové dohodě by se sporné body mohly sepsat, takže by se tyto otázky staly předmětem dalšího jednání. Jednalo by se například o problémy územního rozdělení a hranic.
Jak Galuzin dále řekl, Rusko nemá právo „diktovat“ Japonsku jeho bezpečnostní politiku – tak odpověděl na dotaz, jak ruská strana vidí přítomnost armády USA na území Japonska. Uvedl, že ruská strana volbu japonské vlády respektuje.