Není ale jasné, kolik procent z dané částky budou přímé zahraniční investice v Rusku.
Vladivostockého Východního ekonomického fóra se zúčastnili globální „prvoligoví“ politici jako čínský prezident Si Ťin-pching a japonský premiér Šinzó Abe, který je už pravidelným hostem této události. Došlo také k uzavření dohod dosahujících dle odhadů objemu asi 42 miliardy dolarů, všímá si Andrew Salmon pro Asia Times.
Není ale jasné, jak velká částka z celkové sumy připadá na přímé zahraniční investice, píše Salmon. Fórum ve Vladivostoku se koná již čtvrtým rokem a jeho smyslem je přilákat investice a ekonomicky posílit oblast Dálného východu, která oplývá nerostnými zdroji, ale trpí špatnou infrastrukturou, ubývající populací, drsným klimatem a podfinancováním.
Letošní jednání bylo nejprestižnější, navíc ho zviditelnilo obrovské vojenské cvičení Vostok 2018, které se souběžně konalo na ruské Sibiři a Dálném východě.
V Rusku si potrpí na publicitu, obrázky Putina a Si, jak společně připravují a pojídají ruské bliny s kaviárem, obletěly svět. Čínský prezident se fóra účastnil vůbec poprvé. Je to ukázka sílící spolupráce dvou zemí strategicky čelících Spojeným státům. Obě země jsou proti americkým protiraketovým systémům u svých hranic, Moskva čelí západním sankcím a Čína zase celní válce s USA.
Putin na tiskové konferenci prozradil, že obě země chystají platební systém v národních měnách, nikoliv dolarech. Čínská média hodnotí setkání jako událost „dalekosáhlého významu“. Synergie mezi oběma zeměmi v poslední době stále posiluje.
Japonský premiér Abe patří k pravidelným účastníkům fóra i k politikům s dobrými vztahy s Putinem, se kterým se údajně sešel už celkem 22krát ve snaze vyřešit dlouhodobé územní a historické spory. Putin Abeho překvapil, když nečekaně veřejně navrhl podpis mírové smlouvy (technicky jsou oba státy od konce 2. světové války stále ve válečném stavu právě kvůli územnímu sporu o Kurilské ostrovy), bez předchozích podmínek, během jednoho roku. Abe byl tak překvapen, že na to nijak přímo nereagoval. I další japonští politici reagovali na Putinova slova s překvapením.
Putin se také sešel s I Nagjonem, premiérem Jižní Koreje. Zdůraznil růst obchodu mezi oběma zeměmi (v roce 2017 o 27 %). Obě země chtějí podle Putina spolupracovat, bude-li to politicky uskutečnitelné, v oblasti železniční dopravy a plynovodů přes Severní Koreu.
Třídenním jednáním dominovala politika. Podle ruské agentury TASS bylo v průběhu fóra podepsáno celkem 175 dohod v hodnotě 42 miliard dolarů. Zúčastnilo se asi 6 tisíc delegátů a konalo se na 100 seminářů a fór věnovaných byznysu.
Objem nabídek vypadá obzvlášť dobře ve srovnání s minulými lety konání fóra. Největší dohodou fóra byla dohoda mezi čínskou společností Alibaba a ruským MegaFonem a Mail.ru. Její podpis umožní společnosti Alibaba expandovat na ruský trh v oblasti e-obchodu. Není ale známo, kolik bude Alibaba investovat, přestože se mluvilo o ceně nového podniku v hodnotě 2 miliard dolarů. Podobně není jasné, kolik z dohod bylo investičních.
TASS si všimla, že asijský investiční fond GenFund investoval do dálněvýchodních projektů ruských agroholdingů. Vedle toho se objevila informace o dodávce celkem 100 letadel typu SSJ-100 ruské výroby pro ruskou leteckou společnost Aeroflot.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.