Rusko se chce zbavit dolaru. Bude to ale těžké vzhledem například k obchodu s komoditami a kolísavosti rublu.
Pro Financial Times se Henry Foy zamýšlí nad tím, jestli je dedolarizace ruské ekonomiky tak snadná. (Pozn. redakce: FT je tradičně dosti rusofobně zaměřen, a podle toho také články věnující se Rusku vypadají.)
Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že vzhledem k pokračujícím americkým sankcím se bude ruská ekonomika odpojovat od dolaru. Americký senát hodlá, odvetou za údajné ruské vměšování do voleb, zasáhnout ruskou ekonomiku odpojením největších ruských bank od dolaru a zablokováním přístupu Ruska na dluhové trhy.
Americké sankce již nyní, uvádí Foy, znemožnily ruským velkým firmám půjčovat si v dolarech. Plán šéfa ruské banky VTB nahradit dolar jinými měnami má i Putinovu podporu. Kreml chce s klíčovými obchodními partnery uzavřít dohody o používání rublu. Toto úsilí je kvitováno v Číně i Turecku, které také mají napjaté vztahy s USA. Peskov, prezidentův mluvčí, k tomu řekl, že odpoutat se od dolaru chce stále více zemí. Zjišťují prý, že to jde, že se to udělat musí, a čím dříve, tím lépe.
Foy ale varuje, že to možná nebude tak lehké.
Rusko obchoduje s komoditami, které se tradičně kótují v dolarech. Těžko přiměje své západní odběratele, aby obchodovali s něčím tak volatilním jako je ruský rubl.
Analytici nejsou zajedno, jak moc sankce ublížily ruské ekonomice jako celku, Foy ale uvádí, že dopad na ruskou měnu je jasně patrný. Americké ministerstvo financí vyhlásilo nejsilnější sankce v dubnu, zahrnují například odříznutí velkých firem (včetně Rusalu) od možnosti podnikání s americkými občany. USA nyní hrozí, že rozšíří sankce na ruské banky, což by zasáhlo i ruský dluhopisový trh.
Rusko je významný exportér, má přebytkovou obchodní bilanci. Navzdory zhoršujícím se vztahům zůstává poptávka po ruských komoditách na západě vysoká. Rusku se ale podařilo navýšit obchod s Čínou a dalšími asijskými zeměmi, čímž se vliv dolaru poněkud snížil, ale stále tvoří asi 68 % plateb.
Předsedkyně ruské centrální banky Elvíra Nabiullina kurz odpoutání se od dolaru také schvaluje.
Rusku se zatím nedaří dostatečně snížit držbu obligací v dolarech (pokles ze 68 % na 53 %), tvrdí Foy, ačkoliv vláda masivně snížila svou expozici vůči dolaru. Pokles probíhá i na úrovni korporátní, firmy, kterých se budou brzy týkat americké sankce, jsou schopny své dolarové dluhy přesunout na rubly. I tak ale zůstává expozice u korporátu vůči dolaru přes 55 %.
Hliníkový gigand Rusal už zjistil, píše Foy, že nemožnost uskutečňovat platby v dolarech může investory vyděsit.
Nedávné vojenské cvičení ve Vladivostoku ukázalo, že Putin a Si Ťin-pching stojí při sobě a budou společně vzdorovat politice USA. Rostoucí obchod s Čínou dokázal vykompenzovat nižší obchod s EU. Si a Putin zároveň uvedli, že vzájemný obchod se bude více odehrávat v měnách obou zemí.
Ochotné spolupracovat je i Turecko, ale samo má obrovské finanční problémy a jeho obchodní obrat s Ruskem je nízký, navíc zatím neexistuje žádný společný mechanismus na překonání….
Je možné, že dedolarizace sama není tím hlavním problémem, otázkou spíš je, kam se obrátit? K jüanu, euru, zlatu, nebo bitcoinu? Je potřeba vybrat cestu. Rusko bude muset najít rovnováhu mezi náklady opuštění dolarového systému a přínosy nových možností, kterých je vícero.
Rusko se už dlouho snaží o diverzifikaci ekonomiky. Navzdory tomu ropa a zemní plyn tvoří 50 % příjmů rozpočtu. Plyn se prodává především na evropský trh a platba v eurech je jistě možná, píše Foy. Ale ropný trh je dolarový a ochota obchodovat v jiné měně a nést tedy kurzové riziko bude dosti nízká. Bezesporu to bude Čína, která Rusku s dedolarizací pomůže, u ostatních zemí má Foy pochyby.
Obchodovat ropu za něco jiného než dolary už vyzkoušel Irák i Libye a selhaly. Role dolaru na ropném trhu hned tak nevymizí, zakončuje článek.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.