Americká politika je nasáklá sinofobií a rusofobií, ale postrádá jasnou doktrínu. Důsledkem je chaos.
Na začátku 50. let se v USA diskutovala otázka: kdo ztratil Čínu? Dnes je otázka jiná, píše Edward Luce pro Financial Times (vydání 19/10/2018): kdo ztratil Ameriku? Hlavní dva američtí rivalové, Rusko a Čína ohlodávají duši americké politiky. Obě země jsou proklínány, každá jinou stranou, Trumpovi republikáni nenávidí Čínu, demokraté nenávidí Rusko. Demokraté si myslí, že Trump měl úmluvu s Ruskem, a proto vyhrál volby. Trump zase říká, že Čína se pokusila „hacknout“ volby ve prospěch Hillary Clintonové. Je z toho sebepožírací proces s nulovým výsledkem. USA ztrácejí svůj národní zájem, píše Luce. Je to zásadní problém pro spojence a příležitost pro rivaly. Během studené války se obě strany snažily zadržovat Sovětský svaz, to jim bylo společné a lišily se jen v taktice. Jenže viceprezident Mike Pence teď vyhlásil novou studenou válku Číně. Měl to být jasný znak změny v zahraniční politice, ale demokraté nezareagovali. Pence prostě řekl, že ruské vměšování do voleb bledne ve srovnání s čínským. Pence ovšem nenabídl žádnou strategii zadržování Číny, očividně chtěl pouze odvrátit pozornost od demokratických obvinění směřujících k Rusku.
Demokraté trpí dvojitou krátkozrakostí. Bernie Sanders, který zvažuje kandidaturu v roce 2020, ve své řeči zmínil Čínu jen jednou, příznivě, USA a Čína by měly pracovat společně ke zvládnutí globálního oteplování. Hlavním nepřítelem je Rusko, autoritářská hrozba pro progresivní hodnoty. Mlčení demokratů k Číně je pozoruhodné zejména vzhledem k jejímu vztahu k lidským právům.
Něco z téhle levicového zaslepenosti, píše Luce, je zvyk. Barack Obama si myslel, že v souvislosti s globální integrací čínské ekonomiky se bude Čína liberalizovat a vznikne tlak na její demokratizaci. To byl historický omyl, čím výše šplhá Čína na žebříčku přidané hodnoty, tím silnější je politický stisk. Čína je méně politicky svobodná, než byla na konci 90. let, přesto demokraté svoje názory neopravili.
Přestože ruská ekonomika je maličká ve srovnání s čínskou a technologicky slabší, je pro demokraty hlavním nepřítelem Moskva.
Kultura sinofobie a rusofobie zasahuje hluboko do základen každé z těchto dvou politických stran. Konzervativní média jako Fox news pořád mluví o tom, jaké technologie Čína používá k dohledu a „hodnocení sociálního kreditu.“ Levice je zase posedlá Kremlem a jeho hackery.
Může z takového chaosu vzejít nějaká koherentní zahraniční politika?
Jakékoliv měřítko amerického národního zájmu by mělo zacházet s Čínou i Ruskem jako s velkým ohrožením, míní Luce. Ale Amerika si prostě jen tak kráčí do světa radikální geopolitické nejistoty. Nutně potřebuje doktrínu. Trump má pravdu v tom, že vidí Čínu jako větší strategickou hrozbu než Rusko. Jenže netuší, co s tím dělat. Tím, že zvolil boj se spojenci, s EU, Kanadou, Japonskem a stáhnul se z TPP, se zároveň připravil o možnost mnohostranného tlaku na Čínu, aby dodržovala globální pravidla.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.